Dotaz, a co se provede s žáky, kteří opakovaně nezvládnou učivo? To budou opakovaně navštěvovat první ročníky školy  nebo nebudou klasifikováni a budou postupovat i tak do vyšších ročníků?

Zákaz dávat pětky, chyba učitele.

Již jsem napsal na toto téma laický článek. Necucal jsem z prstu, mám dost informací ze svého okolí abych se jako laik mohl vyjádřit. Základní problém je v celkové tendenci. Jak to, že při rozvoji technických vymožeností celková vzdělanost na všech stupních škol trvale klesá?!

I když je tato věta miliónkrát omletá, je pravdivá: "Základní chyba je v rodině". Nechat jen na škole vzdělanost svého potomka vede k výsledku, že i z nadaného žáka je trojkař. Co potom ti průměrní?!

Jsem pro, aby byly znovu zavedeny osnovy, jak se o tom dnes uvažuje; určitá menší variabilita bude spíše přínosem. Ale rušení praktických škol a slučování se základními je nesmyslný krok proti. Dokáži si představit, že do základek přejdou tělesně postižení s asistentem, ale alespoň s průměrnou mentální úrovní. Není možné, aby dítě v páté nebo i v šesté třídě neznalo malou násobilku, gramatika je naprosto neznámý pojem a dokonce se nedaří vyjmenovat měsíce po sobě.

 Nemohu jinak, než použít pro názornost oblíbený příměr: karavana na poušti se nesmí dělit a tempo je dle nejpomalejšího; ne jinak to bude po přechodu praktických škol do základek.

prof. Zdeněk Nejedlý vítězí, jeho cílem byla jednotná škola a nyní se to realizuje. No, rodiče, co nebudou chtít tenhle ideál, budou platit drahé soukromé školy, jako všude na světě.

Nikoli, i tam ruka ministerstva dosáhne. Soukromé školy u nás zatím řešením nejsou. Vystěhují se, nebo alespoň pošlou do zahraničí svoje děti. My ostatní máme smůlu, ale dobře nám tak, když to trpíme.

Znám případy, kdy integrovaní žáci jsou asistentem bráni do kabinetu, aby nebyli rušeni a nerušili zbytek třídy. Škola se pak takovou papírovou integrací holedbá a přitom je onen žák mnohem více segragován, než ve speciálním zařízení.

segregován

Osobně bych neviděla problém v myšlence integrace postižených dětí do hlavního vzdělávacího proudu, ale právě v onom nepochopení pojmu inkluze a v naprosté nepřipravenosti na její praktické provedení. Zrušit dobře fungující systém praktických škol a zařadit žáky do základek nepovažuji ani za náznak integrace, natož inkluze.

Problémů vidím několik, ale jako největší a téměř neřešitelný odlišný učební plán škol základních a praktických. Zatímco základní škola má více posílené teoretické předměty, praktická má násobně více hodin pracovního vyučování, což považuji za logické. Většina žáků praktických škol se bude živit rukama, a tak podpora a rozvoj manuálních činností je na místě.

Jak to tedy bude?

Bude učební plán praktických škol zachován? Dosud je učivo teoretických předmětů redukováno na základ a posíleno pracovní vyučování. Pak tedy nutně nastane problém, kdy bude integrovaný žák mít ve stejné hodině jiný předmět než zbytek třídy.

Bude učební plán sjednocen se základní školou? Jak mentálně retardovaný žák pak "pobere učivo"? A kdy a jak se budou rozvíjet a pěstovat jeho manuální schopnosti a pracovní návyky (že se nebude živit "hlavou", je snad nabíledni)? (Jen pro srovnání: žáci 9. ročníku základní školy mají 2 hodiny pracovního vyučování a 3 hodiny angličtiny, žáci praktických škol 8 hodin pracovního vyučování a 1 hodinu angličtiny. )

Nebo snad nemá být základní vzdělávání přípravou na život?

Myslíte naše poslance? Ano, máte pravdu, jsou takoví. A navíc jsou naprosto nekompetentní.

Už jsme si tady tak nějak zvykli, že každá dobrá změna ve školství je vždy k horšímu .Mám dvě holčičky na základní škole a jsem zvědav, jak to dopadne až tam dostanou nějakého nezvladatelného sígra z praktické školy. No nic, fackovat jsem, když tak, nezapomněl.

To jste objevili Ameriku, pardon, vlastně jste parafrázovali známý postoj všech skeptiků.

Zásadní problém je jeden: počet žáků ve třídě. Jakákoliv individualizace naráží na to, že vyučovací hodina má prostě pevně stanovených 45 minut a práce s žáky mimo vyučovací hodiny se (na rozdíl od dřívějších let) nějak povšechně nenosí. A pokud máte ve třídě 30, ba někdy i 34 žáků, je velmi těžké do těchto 45 minut nějakou individualizaci nacpat (tedy takovou, kterou by nutně vynutila přítomnost žáků s IQ na hranici debility - vím, že tento termín není úplně správný, ale rozumíme mu asi všichni - a žáků s IQ na hranici geniality). Jo, kdyby bylo možné pořádat nějaké "doučovací kroužky", kdyby na větší škole bylo možné zavést vícerychlostní studijní skupiny a kdyby každá skupinka žáků se zvláštními potřebami mohla užít svého asistenta pedagoga, to by situace byla jiná. Takhle to funguje na tom západě, kde pak ty praktické školy nepotřebují. U nás tyhle potřeby dobře suplovaly právě ty praktické školy. Jejich převedení na základní školy bez toho, že se změní systém, je nesmyslné a slepé. Navíc se obávám (nejsem odborník na inkluzivní vzdělávání, ale působím ve školství stejně jako velká část mé rodiny), že zavedení tohoto systému bude dražší než současná situace a nebude efektivnější.

Dražší to rozhoně nebude ..... bylo by, kdyby to někdo myslel vážně. Dá se to do zákona, takže to bude povinnost, ale peníze na to už nikdo nedá. Takhle naše školství "funguje" nějakých cca 15 let. A taky je to vidět na jeho klesajíí úrovni.

V mnohém s vámi souhlasím, ale něco se mi přeci jenom nezdá. Vámi kritizovaný krok ministerstva není rozhodně populistický. Jeho odpůrců je a bude daleko více než zastánců. Nedá se asi ani říci, že je to stanovisko blbců oproti stanovisku chytráků. Mnozí zastánci inkluze nejsou jen aktivističtí pomatenci. To je taková aktuální hloupá rétorika směrem ke komukoli, kdo zastává nějaké liberální stanovisko. Jsou  mezi nimi i odborníci a blbci budou nepochybně v obou antagonistických táborech.

Nejsem odborník, můj náhled je z pozice rodiče dětí, které navštěvovaly školu, která už v podobném programu léta funguje. Moje zkušenost  (a řady učitelů a jiných rodičů) je, že vše je otázkou míry a připravenosti školy. Technicky a personálně připravená škola zvládne integrovat různé děti a výsledek je pozitivní (podstatná je však také jistě ona míra hendikepu). Ve  všeobecně nepřipravené a takto nenastavené škole nastane asi to, co popisujete. A realita je taková, že  na takové podmínky školu připravit, není otázka měsíců.

Základní premisa pro plán MŠMT je fakt, že inkluze funguje např. v Dánsku nebo SRN.

Včera jsem jel na služební cestu vlakem, osobákem, do malého městečka, kde je také zvláštní škola pro široké okolí. A protože jsem jel "školním spojem", tyto děti postupně nastupovaly a do té školy jely. Vůbec si nedovedu představit, jak by některé z nich mohly fungovat v základní škole. Je to vůči nim velice kruté a nelidské posílat je do základní školy. Co tam asi tak prožije chlapec, vyjadřující se jen jednoslovně podstatnými jmény (jimž jsem pro špatnou výslovnost nerozuměl). Nebo dívka, která po letech ježdění do té školy neví, kolik stanic má ujet. Apod. Mně těch dětí bylo líto a když si představím to peklo, které je čeká v základní škole, cloumá mnou vztek proti všem těm pitomcům, kteří se o to postarali.

To peklo bude vzájemné, tedy i pro ty "normální" (bez urážky). Je to naprosto nesmyslný plán. Proč vždycky musíme za každou cenu měnit něco, co funguje? Navíc nám to nikdo vysloveně nenařizuje...