Naše spec. školství je na velmi dobré úrovni. Proč rušit něco, co dobře funguje?

Protože aktivisté v EU to považují za segregaci.

Kdyby v naši zemi nebylo urputně bráněno rozvoji pluralitního školství, tento problém by vůbec neexistoval, protože už by tady byly školy, které by inkluzivní dávno byly. Ono by jich totiž nemuselo být zase tak mnoho. A kdyby vznikaly přirozenou cestou, tak by také byla šance, že budou fungovat. Ale v naší zemi se nějak zakořenila myšlenka, že ne rodiče, ale státní úředník ví nejlépe ..... A tak máme snahu o jednotnou školu, ale tak jednotnou, že ani komunisté nechtěli jít tak daleko. Pluralitní školství odpovídá demokratické společnosti, jednotné pak odpovídá totalitě ...... pročpak asi se při budování "demokracie" v naší zemi na školství zapomnělo? Byl to snad záměr politiků? Dost možná. Stát má ve školství svoje povinnosti, to je nesporné, ale má mít absolutní moc? Proč? Stát se má postart o práva menšin na vzdělání. O dostupnost standardního vzdělání všude tam, kde může být jenom jedna škola, ale ne ten standard vytvářet či diktovat. Standard vzniká existencí a vývojem pluralitního školství a stát má funkci nabízet srovnatelnou úroveň vzdělání, jako nabízí nestátní školství, všude tam, kde může být pouze jedna jediná škola. Jak může fungovat svoboda ve vzdělávání, když stát chce všechno diktovat a také diktuje? To prostě nejde.

Nezanikne nic...dementováno ministerstvem školství :)

Měna nebude ..... a byla

Teda teď (22.9. 18.25 hod) mluví na radiožurnálu jakýsi pán Tomáš Feřtek, který tak mlží a mluví nejasně na toto téma, že bych ho hned vyhodil z funkce. Mluví minuty a minuty a nevysvětlil vůbec nic.

Nemůže být vyhozen ze své funkce. Vede soukromou agenturu, která se školstvím zabývá ...... možná, že koho chleba jíš, toho .... z něčeho tak agentura i on žít musí. Ale ve většině případů musím dát za pravdu vašemu dojmu - mlží, možná i škodí.

A co se stane s učitelkami (školníky, uklízečkami, kuchařkami) z praktických škol?

Tak to je velmi zajímavá a podnětná otázka. A také tak trochu "slovo do pranice". Co vím (moje blízká příbuzná byla léta ředitelkou zvláštní školy), tak většinu učitelů na zvláštních školách tvoří lidé, kteří vystudovali speciální pedagogiku (obdivuji je, já bych na to neměla nervy). Jsou to odborníci, kterých je třeba si vážit... ale co teď? Ocitnou se ve vzduchoprázdnu? Je nový "systém" připraven na to, aby přínosným způsobem využil jejich schopnosti a zkušenosti? Měli ředitelé "běžných" škol dostatek času na to, aby zvážili, jak tyto odborníky oslovit a využít jejich schopnosti? Je, krucinál už jednou, vůbec tato změna pečlivě připravena, anebo je to "hurá akce", k níž není přichystáno vůbec nic? Obávám se, že druhá možnost je pravděpodobnější.

Kam s dětmi s lehkou retardací a s nepovedenou integrací, inkluzí. Tadá, pěkně za dveře do nějakého ústavu. A díky současné vládní politice se může jednat i o stovky km vzdáleného, takže na týdenní stacionář, protože ústavy se transformují v nepoužitelné hybridy a vhodný nemusí být blízko domova.

Jiná volba totiž nebude.

Nebo se školy mohou motivovat na brněnské Kociánce, kde jsou jsou třídy rozděleny na A,B,C dle IQ žáků.

Akorát, že do tříd budou zřejmě rozdělovat běžní učitelé bez patřičného vzdělání, místo odborníků jako je to v praktických školách teď. Nebo mají školy vyškolené pracovníky? No, myslím si že ne.

Školy takové odborníky nemají, ale co čert nechtěj, tito odborníci ze zvláštních škol zase pro změnu nemohou většinou pracovat na běžných školách - ti často tedy skončí jako nezaměstnaní a možná i jako nezaměstnatelní.

Díky za střízlivé zhodnocení. Inkluze není špatný nápad, ale je to věc míry. Mé dítě absolvovalo 1. a 2. ročník ve třídě, kde bylo 18 dětí: z toho 1 tělesně postižené, jedno s "Aspergerem", 3 romské (z velmi slušných rodin se zájmem o učení), 4 "mimořádně nadané". Škola byla státní, pedagogové nadšení; fungovalo to skvěle, bylo vidět, že děti se učí citlivosti vůči sobě navzájem, vůči jinakosti. Jenže... MČ školu zrušila -- záminkou byl právě malý počet dětí ve třídách (méně než 20). Ten je ovšem zásadní pro tento způsob výuky -- 30členná třída s 10 jakkoli hendikepovanými dětmi by patrně "fungovala" mnohem hůře. Měli jsme (většina rodičů) podezření, že ve skutečnosti jde o "ten barák", a časem se potvrdilo -- budova byla pronajata soukromému subjektu. Velmi jsme bojovali za zachování školy, psali petice, navštěvovali zasedání rady... Marně.

Když se ukázalo, že neuspějeme, stáli jsme před volbou další školy. Chtěli jsme jednak takovou, která nezkazí dítěti dojem, že studium je fajn věc, jejž díky skvělým učitelům získalo v té původní, a za druhé takovou, kde zřizovatelem není stát (nejsme žádní velcí snobi, ale nechtěli jsme riskovat, že i další škola bude "z moci úřední" zrušena).

Co je ale důležitější: nadané dítě vždy někam "uplacírujete" (i když to třeba obnáší delší dojíždění), stejně tak dítě průměrné nebo běžně nadprůměrné, u těch nemocných je to už náročnější, ale přece jen asi nakonec najdete školu, kde mu vyjdou vstříc; nejvíc to podle mě poškodilo právě ty romské děti, protože jejich rodiče, jakkoli šlo o zodpovědné lidi, kteří chtěli pro své děti lepší vzdělání, než mají oni sami, neumějí věnovat dlouhé měsíce hledání školy, která jejich dětem prospěje; takže děcka skončila v nejbližší spádové ZŠ se strašnou pověstí (zejména kvůli neřešené šikaně). Nezapomenu na slova radního, jenž věc zpunktoval; pravil cosi jako: "Vždyť je to jedno, Romy musí vzít každá škola." Nechápu, jak si mohl něco takového dovolit (a dodávám, že dodnes na té radnici sedí).

A nejsíše tam bude sedět i nadále.

Velice hezky napsane. Diky a karma.

Tak jsem zvědav na to, až se k synovi do třídy vrátí bývalá spolužačka.... Ve svých 12 letech nekomunikovala s učiteli, neposlouchala nařízení. Při hodinách buď koukala do mobilu nebo spala. A když jí někdo ze spolužáků hodně naštval, házela po něm dámské vložky.

Teď je o několik měsíců starší, tak to bude zajímavější. A jestli jí dají k mladším dětem...

Přesně tak. Mne mj. poněkud znepokojuje, že nemáme podrobnější informace o tom, podle jakého "klíče" budou děti, které dosud chodily do zvláštních škol, rozřazovány do běžných základek. Podle místní příslušnosti?

Obávám se, že to nakonec stejně nic nevyřeší, protože každý, kdo si to bude moci jen trošinku dovolit (nemyslím ani tak finančně, ale spíše časově apod.), udělá vše pro to, aby jeho dítě nechodilo do třídy, kde několik dětí významně narušuje výuku nebo se tato kvůli nim zpomaluje. Takže hrozí, že z doposud vcelku průměrných škol vzniknou takové, kam nebude nikdo chtít chodit (a kde nebude ani nikdo chtít učit). V důsledku tedy vzniknou jakási "školní ghetta", což bude nakonec mít mnohem horší dopady než dnešní existence zvláštních škol.

A co udělat zvláštní školy pro normální žáky