Vazeny priteli, to co jste napsal je presne!! Citim presne tak, jak pisete. Je dobre si dnes, v predvecer vyroci upaleni Jana Husa, pripomenout, jak fanatismus a agresivnost kterekoliv viry je nebezpecny.

Obecně : Islám neznám a rozhodně ho nebudu hodnotit z mediálního světa. Zaráží mě jedna věc, proč se v médiích píše vždy o Islámu ( i o Katolické církvi apod.) v negativním smyslu, proč nějaký novinář někdy nenapíše jeho přednosti a pořád masíruje lidi jen tím špatným co na Islámu je a vytahuje jen to co chce pár fanatiků ?

No, ono se toho moc pěkného o křesťanství také nepíše. V kurzu je psát hlavně o pedofilních kněžích, případně o nějakém fixlování s církevním majetkem členy církve (hlavně hodnostáři, protože ti mají moc). O křesťanské lásce a pokoře se toho v médiích skutečně moc nedočtete, spíše nic nedočtete...

Nazor autora v nazvu clanku neni podepreny zadnymi fakty nebo analyzou, stejne se da argumentovat proti katolikum, hinduistum, sionistum ... atd. 

Nadpis a veta "Nesnasim islam" by postacila ...

Bajdete to v každé islámské knížce, či studii o islámu. Nevím co řešíte.

Již minule jste tvrdil, že nejste xenofob, jelikož islám Vám není neznámý, jelikož nám přináší pouze a jen bídu. Nyní opět demagogicky si upravujete pojem xenofobie, když píšete cituji: Bojovat proti "náboženství" je xenofobní. Jako pedagog dobře víte, co znamená pojem xenofobie, což je strach ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.) Tento strach může přejít až v nenávist. Minule jste si z pojmu vybral část týkající se strachu z neznámého, což dle Vás nesplňujete. Nyní jste si pro změnu vybral z definice pojem náboženství. Píšete o sekularizaci, takže co takhle pro objektivní pohled na islám se rozepsat o Turecku, což je jedna ze zemí s muslimskou většinou a zároveň explicitně sekulárním politickým systémem? Chcete tvrdit, že současné Turecko patří do středověku? Velice dobře víte, že judaismus, křesťanství i islám se zásadně od sebe neliší. Pokud bych přijal Váš tendenční pohled na islám a chtěl obdobně kritizovat křesťanství, tak mohu nesmyslně tvrdit, že násilné střety v Belfastu mezi protestanty a katolíky, kdy se teroristé také neštítí vraždit i děti či ženy, jsou důkazem, že křesťanství je srovnatelné s fašismem či komunismem. Je to zhruba sto let, co za Masaryka jsme měli každý svého Žida a mnoho fašistických ideologů, stejnými argumenty jako používáte Vy vůči islámu, nahnalo židy do plynových komor se žlutou hvězdou na šatech pro odlišení. Masaryk za hilsneriády kvůli lidem jako Vy zvažoval odchod do země své manželky a Karel Čapek v úvaze Proč nejsem komunistou? naprosto nadčasově pojmenoval Váš problém, kterým trpíte a to naprostou brutální generalizaci. Je možné, že za komunismu, kdy jste nabyl pedagogického VZDĚLÁNÍ, se Vám nedostalo možnosti si přečíst dílo humanisty Karla Čapka. Trefně lidsky popisuje nesmyslnost paušální nevraživosti vůči Němcům.

Používat Turecko jako důkaz tolerantnosti islámu, či možnosti sekulárního islámského státu, může jen idiot, anebo prolhaný muslim. Turecko bylo sekulární stát jen díky síle armády a nedemokratických praktik! Atatürk zaváděl taková protiislámská opatření, z kterého by měli dnešní pravdoláskovci psotník! Dnes, když je síla armády zlomena, tak pomalu nastupuje islámský stát se vším všudy. 

A také byste měl pochopit titulek blogu, jelikož přesně vystihuje problém Islámu.

Yes.

Karma.

Dal jsem karmu, ale přece jen musím  namítnout. Křesťanství vždy v sobě  obsahovalo oddělení světské a církevní moci, i když existovalo státní náboženství. Paradoxně to to potlačila reformace a mír po 30. leté válce, kdy se rozhodlo, že v zemi bude mít obyvatelstvo náboženství takové, jaké vladař, ale to patřilo k vývoji. Od svobody víry vladaře je pak jen krok od svobody víry poddaných.

To, že existovalo dvojí právo (od toho JUDr.), dvojí hierarchie, která problémy řešila jinak, byl základ dnešního západního sekularismu.

To, že křesťané mohou uznávat nekřesťanskou vládu, pokud není přímo proti nim, je v přímém rozporu s Islámem, kdy nemuslimská společnost je urážka Boha a je tedy dlouhodobě nepřípustná. 

Dále je velký rozdíl ke vztahu ke svatým knihám. Křesťané většinou považují Bibli za dílo jak lidské, tak Boží, Bohem inspirované, takže uznávají, že v ní mohou být omyly, či věci závazné jen v určitém historickém kontextu atd. Muslimové považují Korán za autentické slovo Boží a proti tomu nejde jít. Pokud v Koránu je zabíjejte odpadlíky, tak není možnost se z toho nijak vyvázat.

Ano.

Kdosi to stručně vyjádřil slovy, že muslim nezná rozdíl mezi mešitou a radnicí. V tomto se myslím s vývojem islámu jiným směrem nedá počítat a je potřeba to mít stále na paměti.

Autorovi článku samozřejmě karma.

Psaní o nebezpečí islámu není nikdy dost, jenže se obávám, že Západ zašel příliš daleko, vydal všanc naše hodnoty a vycouval z intelektuálního prostoru, kam se s radostí vlomili extrémisté. Obávám se, že naivní humanisté si stále neuvědomují, která bije a že zastavit příval extrémní ideologie už není možné. Kolébka západního humanismu bude díky hlouposti a naivitě vlivných zároveň jejím hrobem. Nemám v úmyslu nikoho strašit, ale každý musí uznat, že za posledních dvacet let udělal militantní islám velký vývojový skok a my jsme vůči němu zůstali s holýma rukama.

ktere nase hodnoty? Myslite treba prave ten humanismus, ktery kritizujete? Pro nej je ovsem stejnym nebezpecim islamsky terorista jako rigidni antiislamista.

Výborně napsané, děkuji za článek.

Každý si pod pojmem sekulární stát představuje něco jiného. Historicky sekulární stát v pojetí Francouzské revoluce je ateistický stát, specificky anti-katolický, a už od samého začátku byl takto koncipován. To znamenalo násilné vytlačení katolické víry z veřejného prostoru a její zapovězení pod drakonickými tresty (tj. smrti) za "fanatismus". V tomto ohledu sekulární stát Francouzské revoluce byl průkopníkem genocidy vlastních obyvatel v Evropě.

Sekularismus, ve smyslu státu neuznávajícího ani jedno náboženství za pravdivé, i v mírnější podobě je principiálně nemožný, protože předpokládá, v rozporu s náboženským přesvědčením všech hlavních monoteistických náboženství, že jsou oblasti společenského života, kde se víra neprojevuje. Jakmile sám stát principiálně neuznává svrchovanost Boha tak se dostává do pozice, která je vnímána jako nepřátelská vůči Bohu, Božímu zákonu a tím i víře. Navíc stát je tvořen jenom lidmi a ti mají jednoznačnou vyhraněnou pozici vůči náboženství.

I kdyby věřící nad tímto zavřeli oči stejně nakonec dochází k tomu co můžeme pozorovat dnes, zvláště v USA, rozevírání nůžek mezi Božím zákony a zákony světskými. To může vést až k fyzickému pronásledování křesťanů.

"Náboženské" války trvají dále i na západě, pouze se změnil způsob boje a přesunul se do jiné roviny, kde se lidé zatím fyzicky nevraždí, ale i na to může v budoucnosti dojít.

Mým cílem není obhajoba Islámu či nějaké obecné představy náboženství. Jsem otevřeně proti Islámu, ale mé důvody nezahrnují podružné spekulace o tom zda je Islám více politickou ideologií či náboženstvím. Je to především nepravdivé náboženství a jeho poselství je nepravdivé samo o sobě. Odmítám tu představu, že existuje nějaký systém, který tyto rozbroje vyřeší tím, že prohlásí sám sebe za neutrální. Obzvláště pokud náboženství neobsahuje pojetí neutrality. Buď věříte a nebo ne.