za mě jednoznačně karma. neexistuje nic jeko "středopravice" (středové strany jsou vůbec pěkná banda, to už snad radši /ironie/ komanče   /konec ironie/ , či podobné nesmysly. je to jako dělit bazén na smí se močit a nesmí se močit.

kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce. kdo není ve třiceti pravičák, nemá rozum.

Pojďme si ten Váš pohled trochu rozebrat na několika praktických příkladech: Tak třeba - co když je "svatým rozhodnutím jednotlivce" to, že se zmocní obsahu peněženky jiného jednotlivce, který je slabší a tudíž se nemůže bránit? Pokud pravičák odmítá jakoukoli vyšší autoritu, pak je logicky nejvyšší autoritou nikoli JAKÝKOLI občan, ale POUZE ten, který má nejsilnější pěsti a nejvíce vrozené bezohlednosti. Další příklad: Jednotlivec se svým "svatým rozhodnutím" rozhodne vybudovat výrobní závod a najmout kvalifikované dělníky. KDE vezme ty KVALIFIKOVANÉ dělníky? Bude provozovat své vlastní školství? A i kdyby snad - než ho vybuduje a než získá první absolventy, změní se poptávka na trhu tak, že si může svůj podnikatelský záměr vetknout za pokrývku hlavy. A kdyby to tedy tedy teoreticky zvládl - bude si pro odbyt svých výrobků stavět sám své vlastní silnice, dálnice, železnici, informační infrastrukturu apod? No možná.....Já osobně vidím rozdíl mezi pravicí a levicí takto: V tom principu PRAVICE říká, že svoboda jednotlivce je nadřazena VŠEMU a v důsledku přináší bohatství VŠEM. Vedlejším produktem - nikoli vždy nutně chtěným - je adorace džungle a absence pravidel. LEVICE v principu naopak říká, že KAŽDÝ může být tím čím je POUZE díky lidem okolo sebe. Tedy i sebeúspěšnější podnikatel by nebyl NIČÍM bez svých vzdělaných a odborně či manuálně zdatných zaměstnanců (tedy kdyby je neměl odkud brát) nebo bez infrastruktury, kterou by sám o sobě nebyl schopen vybudovat ani udržovat. Vedlejším produktem - nikoli vždy nutně chtěným - bývají občas totalitní diktatury.Průřezově levicí i pravicí vedou konzervativní hodnoty, které uznávají obě strany (tedy alespoň jejich zdravá jádra) a v našem socioekonomickém prostoru mají zhruba podobu DESATERA.

Pardon, ale to jste špatně četl. Za prvé chuť zmocnit se cizí peněženky nemá se svobodou pranic společného. Za druhé i v článku je docela zřetelně napsáno, že co j třeba, se deleguje. Tedy třeba bezpečnost. Silnice si také nikdo nebude stavět sám. A absenci pravidel sem, prosím, nepťe, protože ta je vaší konstrukcí, nikoli důsledkem repsektování jednotlivce. Každý je tím, čím je, díky sobě. Totalitní diktatura je nikoli vedlejším, ale zákonitým důsledkem levicové politiky. A je úplně jedno jestli chtěným nebo nechtěným.

Nemá to smysl řešit.

Politici jsou jen placení šašci, kteří mají za úkol rozdělit napřed sebe a pak občany na pravici a levici a předstírat, že si konkurují.

Ve skutečnosti nevládnou oni, ale bohatí investoři, kteří financovali jejich volební kampaň.

A rozkrádání státního rozpočtu je za jejich šaškárny jen další bonus.

Volby zase vyhraje ten, kdo utratí nejvíc za volební kampaň a vládnout bude s těmi, s nimiž se dohodne na dělení kořisti.

Pravice nebo levice? Volební programy svých stran přece nečtou ani politici, natož aby se jimi řídili. Jediné na co se můžeme spolehnout je, že zase uslyšíme pohádky o tom jak pravice nenávidí přerozdělování (přičemž pravdou je pravý opak a nikdo nepřerozdělil národní bohatství počínaje 90.léty tak dokonale jako pravice) a strašení komunisty. Pokud se někdo opravdu obává KSČM, tak ať je v klidu, na vítězství ve volbách peníze nesežene - kmotři by jí nevěřili.

Správně. Nemaje u nás politiky hodny toho názvu, zaobírat se jejich pravolevostí je dost nadstandard. Jenže kde vzít slušné lidi, kteří by chtěli takovou práci dělat? Těch pár, co šli do parlamentu hned po revoluci s ideály, ty naši mocichtiví už dávno vyštípali.