Svatý grál
Z Biblických příběhů ještě víme, že Josef odešel s Marií Magdalskou i s grálem "na druhý konec říše". Tedy z její východní výspy na západní. Čerpáme přitom jak z náznaků v evangeliích, tak z apokryfů, v jedné zprávě místodržitel Pilát údajně psal Tiberiovi do Říma. Mají drobnou potíž v tom, že nejspíš jde vlastně o falzum vytvořené až ve druhém století.
Nejznámější je artušovská legenda, kterou většina lidí zná z filmů případně knížek. Její jádro je skutečně někdy z šestého století, kdy žil jeden z britských králů Artorius Ambrosius. V legendě o něm je leccos, vlastně jádro vyprávění, které známe třeba z neméně legendárního filmu Excalibur. Pro romantické duše je ranou, že ač je tam kouzelný meč Excalibur, který kdysi patřil vojevůdci Maximovi, kouzelnice, čarodějové a další krásné věci, svatý grál tam není. Ten se tam dostal až mnohem později.
Ta verze, kterou známe, pochází až z konce 12, století a pera Chretiena de Troyes. V jeho příběhu o rytíři Percevalovi už je vše, jak známe. Příběh se odehrává tu v Británii (což ve středověké francouzštině znamenalo zemi, které dnes říkáme Bretaň) a také v Británii Velké, to je ta za kanálem. A velká část míst, ve kterých se příběh odehrává má své zaručené umístění na obou březích La Manche. I když častěji (k většímu zmatku) se jako správná berou ta pevninská. V Bretani najdete jak Lorien, Broceliandský les, jezero, ve kterém žije jezerní víla, doknce i Merlinův hrob. A to přesto, že příběh se dle legendy odehrává někde v západní Anglii, Cornwalu a Walesu.
Chretinem se nechal inspirovat Wolfram von Eschenbach a napsal další verzi - jeho Parzival je považovaný za největší epos německého středověku. Wolfram už se ale netrápí nějakým pohárem s Ježíšovou krví, je to pro něj prostě mystický předmět, svítící drahokam s božskými vlastnostmi. Jde o sice hezké, ale vyloženě převyprávění textu Chretienova.
Co ovšem mnohé čtenáře překvapí - Chretienova verze legendy vznikla částečně na politickou objednávku a Perceval měl skutečnou žijící předlohu, přičemž současníci si obojí velmi dobře uvědomovali. Smysl Chretienovy legendy byl v tom, aby převrstvila legendu úplně jinou.
Nejstarší legenda, ve které pozitivně figuruje Svatý grál totiž pochází z Languedoku (někdy se tomu kraji říká Okcitánie, ve středověku též Septimánie nebo Gothie), což je jih dnešní Francie, zjednodušeně předhůří Pyrenejí někam k Albi na severu a pobřeží Středozemního moře zhruba mezi Perpignan, Narbonne a ústím Rhony … někde kolem Saintes Maries de La Mer.
Ano, to jméno začíná napovídat. Je tu místo, kde podle legend Marie přistála. Jestli byly dvě, a byla s nimi Panna Marie, matka Ježíše, to netušíme, víme že nebyly tři, protože představa tří Marií vznikla chaosem ve jménech při vzniku Matoušova evangelia.
Každopádně v tomto kraji vládli vikomti de Trencavel, kteří sídlili v Carcassonne (vidíte ho v záhlaví tohoto blogu) a svůj původ odvozovali od dítěte, které zde Marie porodila. A podle této legendy žádný zlatý pohár ani drahokam nemá smysl hledat: tím pohárem byla Mariina děloha, která uchovávala Ježíšovo dítě. Pokud znáte kresbu dělohy a hodně ji zjednodušíte, klidně ji zaměníte s pohárem. Pojem San gral pak vznikl zkomolením ze Sang Real, královská krev. Trencavelové se považovali za jejího nositele.
Jestli je to možné? Není to moc pravděpodobné. Nicméně, Trencavelové jsou skutečně velmi starým rodem, který tu sídlil už za Karla Velikého a nejspíš se k moci dostali za Karla Martella, když odtud vyháněli Araby. Jjestli tu byl i pár století dříve není sice potvrzené, ale ani vyloučené. I když nejspíš šlo o gótskou šlechtickou rodinu někdy z pátého - šestého století. Dokonce mohli být skutečně královskou rodinou a jejich předkem byl poslední (ostro)gótský král. Což je sice rozhodně pěkně dlouhý a vznešený rodokmen, ale k Ježíšovi nedosáhne. Ale možná to bylo jinak, historie rodu Trencavel před osmým stoletím jsou prostě jen legendy.
Příslušník rodiny Trencavel byl i Percival, Raymond de Trencavel. Byl legendární postavou, vzorem rytířských ctností a v Languedoku byl i milován. Vzpomínka na něj proto měla být co nejúčinněji vymazána a převrstvena. Vznikla jiná legenda o grálu a Percivalovi, a ta získala velkou podporu pařížského královského dvora. A podařilo se - dnes známe především tuto legendu od Chretiena de Troyes.
Byl to nejspíš jeden z důvodů, proč Francouzi rodinu Trencavel co nejdůkladněji zlikvidovali, poslední Trencavel zemřel v emigraci ve druhé půlce 13. století.
Záhady kolem samotného grálu to ovšem tak úplně nevyřešilo.
Protože na hradě Montsegur se léta, možná staletí, ukrývalo něco, čemu říkali Svatý grál. Tedy, že by přece jen nějaká hmatatelná relikvie opravdu existovala? Než hrad 1244 dobyli Francouzi, skupinka obránců ho odnesla a navždy zmizeli i s Grálem.
Co to bylo, na tom se historici nemůžou dohodnout. Že by to byl zlatý poklad je vzhledem k okolnostem nepravděpodobné, slaňovali po kolmé skalní stěně s převisy a výškou ve stovkách metrů, musel to být vyloženě horolezecký výkon. Moc toho nemohli pobrat a nesmělo to být těžké.
Pohár by pobrali. Mohl to být ale také poslední exemplář katarské Bible - obsahovala jiné texty než kanonická edice Bible - a dnes díky inkvizici jen matně tušíme jaké. Někdy se k ní vrátíme.
Ale mohlo to být i něco úplně jiného.
Na tuto legendu však navazují legendy další, které jen zmíníme. První se týká templářů. Podle ní templáři tábořící pod hradem těm čtyřem pomohli a grál od nich získali do úschovy. A ztratil se pak znovu po likvidaci řádu 1314.
Na ni navazuje další, která se čtenáři bude líbit. Od templářů grál získal císař Jindřich Lucemburský, otec našeho krále Jana, a Karel IV. pak grál nechal zazdít do schránky pod velkou věží na Karlštejně, kde je dodnes.
Ale o místě, kam zmizel poklad templářů je několik dalších legend, je několik adeptů, kde by to mohlo být. Jsou v Portugalsku, Polsku a Skotsku. A vždy jsou docela rozumné argumenty, proč by to tam mohlo být. Jen jsme ho nikde zatím nenašli.
Další je souběžná - a pro nás neméně zajímavá - zbytky katarů se po pádu Montseguru a Queribu rozprchli do emigrace, nejvíc přes hory do Aragonie, část do Itálie, kde ale nebyli zrovna vítáni, jedna skupina i do Českého království, kam tehdy ani inkvizice ani dominikáni nesměli. Pomíchali se tu s příslušníky další sekty - valdenských. U nás se této směsce katarů a valdenských - i jejich potomkům - říkalo Adamité. Pokud by grál měli oni, mohli bychom ho hledat na Jindřichohradecku.
Půjdete hledat?
Jenže pravda může být ještě jiná. Grálem může být myšleno consolamentum. Požehnání přenášené v nepřerušené řadě počínající Ježíšem. A když se zamyslíte nad tím, co jsme si zatím řekli, možná je přítomný tady někde kolem nás. Jeho nositele možná potkáváte a ani on sám neví, že takové požehnání obdržel.
Začnete se rozhlížet?
Co když jste to vy sami?
Tomáš Houška
Já chci taky přidat!
Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.
Tomáš Houška
Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?
Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?
Tomáš Houška
Opravte ty voliče!
Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.
Tomáš Houška
Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!
V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.
Tomáš Houška
České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?
Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?
Tomáš Houška
Příběh Arménie
Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.
Tomáš Houška
Manifest pijáka kávy
Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čajovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.
Tomáš Houška
Zborov
Původně jsem chtěl napsat velký podrobný článek o bitvě a souvislostech, o tom, co se dělo před 100 lety. Ale nějak jsem si to rozmyslel, do duše se mi vloudily souvislosti zcela současné.
Tomáš Houška
Pošta poskytuje nové služby
Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili?
Tomáš Houška
Kterou část těla máme mít semknutou?
Naši europolitici říkají, že se vše vyřeší, když se semkneme. Ale začlo mi vrtat hlavou, který orgán máme semknout?
Tomáš Houška
Evropský parlament uzákonil Den zbytků
Prostě celá unie bude povinně šest dnů střádat zbytky a sedmý den nikdo nebude smět jíst nic jiného než zbytky. Nedělám si srandu, ten legislativní výron opravdu vznikl.
Tomáš Houška
Největší zaměstnavatel v ČR propouští
V dobách největšího rozmachu zaměstnával v ČR přes milion lidí. Posledních několik let vytrvale propouští, letos v propouštění zrychlil a propouštění bude okračovat i v příštím roce. Zmizí řádově desítky tisíc pracovních míst.
Tomáš Houška
Trumpa na vás, holoto!
Po nástupu Trumpa se o půlminuty přiblížil konec světa, vědci to spočítali. Zemi postihnou apokalyptičtí démony a nejspíš i dojde i k pádu asteroidu, který zaviní hromadnou zkázu. A může za to Trump!
Tomáš Houška
Jak se miliardář zbaví majetku?
Věnuje ho do svěřeneckého fondu! Je to jednoduché a na volliče to zapůsobí. Co to bude pro dotyčného znamenat reálně?
Tomáš Houška
Lidl má geniální markeťáky
Změnit jednoduchou banální reklamu na tričko ve virální pecku, to chce talent. Asi je nepřeplatím, ale je to poučné. Přimělo mě to jít zalistovat těmito korektními multikulturními reklamami a zjistil jsem zajímavou věc.
Tomáš Houška
Ukradli nám Hrad!
Bydlím kousek od Pražského hradu. Už od klukovských let ho mám prolezený od sklepů po půdy, a to doslova. Celý život přes Hrad chodím ať na procházky nebo tudy vedou mé pěší cesty do centra. Ale dali mi najevo, že už tudy nesmím.
Tomáš Houška
Hranice mezi vírou a ideologií
Schopnost pojmenovat věci správnými pojmy se ztrácí nejen v debatách. Prostě jsme si jazyk rozostřili. Často víc plete než sděluje. Plný nálepek a sémantických manipulací. Tak užíváme třeba pojem víra nebo náboženství.
Tomáš Houška
Uprchlíci nebo migranti?
Po včerejšku jsem v médiích zaznamenal opakovaná tvrzení, že útok možná spáchal uprchlík. Nebyl to uprchlík, nemaťme se vzájemně užíváním nesmyslných pojmů.
Tomáš Houška
Udavači sobě
Oslavme použitím speciální linku a webový formulář, přes které lze velmi jednoduše někoho udat! Coby filmař vím, že když je na zdi puška, má se z ní vystřelit, tak pojďme pálit.
Tomáš Houška
Stále sa hovorí o vidieku, ale ten venkov je celkom na prd
Z úřadovny ministra financí to při pohledu do excelovských tabulek musí být jasné: Všechen ten krásný HDP vzniká ve městech. Tak k čemu nám je ten venkov? Prostě ho zrušme!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 216
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4329x
Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.
Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány. Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.