Pondělí 1. června 2020, svátek má Laura
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 1. června 2020 Laura

České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?

2. 10. 2017 18:05:48
Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?

No ano. Budou střílet na Armény v Karabachu. Že tam není válka? Ale kdeže. Na velikonoce 2016 tam Azerbajdžán útočil tanky a bitevními vrtulníky a obyvatele nejbližší příhraniční vesnice, kteří nestačili včas uprchnout, azerbajdžínští vojáci vyvraždili stylem, za který by se nemusela stydět komanda SS.

Narazil jsem dokonce na pár reakcí, že je to dobře, protože pomůžeme osvobodit, nebo vrátit Azerbajdžáncům Karabach. Pravda, reagovali tak nejspíš lidé, kteří o regionu tušili maximálně, že je někde na východě. Ale že někdo může na věci nahlížet takhle, mě inspirovalo k aspoň základní informaci, oč jde.

Pojďme vystopovat, jak to vypadalo v historii.

Azerbajdžán se na mapě objevuje poprvé v 11. století. Tehdy se daly do pohybu kmenové svazy Oghuzů (Turků) do té doby žijících ve Střední Asii. Seldžučtí Turci ovládli Bagdád, přisvojili si titul chalífy a vpadli i do Palestiny. Menší kmenový svaz Azerských Turků se v té době usadil jižně od Kavkazu. Panství Seldžuků se brzy rozpadlo, ale Azeři už zůstali.

Ještě v 18. století je najdeme na pomezí Arménie a Persie (Hranice Perského impéria jsou zde značeny žlutě). Z dnešního hlediska je zajímavé podívat na další historická fakta. Erzerum leží v západní Arménii. Kurdistán ještě nesahá k jezeru Van. Baku je ještě arménské. Což je pravda částečná - bývalo to hlavní město Albánského knížectví, a to bylo etnicky poměrně pestré. Tvořili ho příslušníci několika menších kavkazských etnik, včetně Arménů. Šlo o křesťanský stát s velmi silným arménským vlivem. Kdybychom to českému čtenáři zkusili nějak velmi velmi hrubě připodobnit - tak jako České království tvořily země Čechy, Morava a Slezsko a za Lucemburků Lucembursko, Arménii tvořila Západní Arménie (jádro státu), východní Arménie, Albánie a Kilikie (vzdálenější enkláva na pobřeží Středozemního moře).

V 18. století byla Západní Arménie a Klikie pod nadvládou Osmanské říše, Východní Arménie včetně kavkazské Albánie pod nadvládou Perské říše. A Persie ovládala i Azerbajdžán. Jak z mapy vidíte, je mnohem jižněj, než byste ho dnes hledali.

Během 19. století východní Arménii ovládlo carské Rusko. A začal pomalý migrační produ Azerbajdžánců na sever. Přestože jsou šíitší muslimové jako Peršané, od počátku byl jejich vztah napjatý, protože v době seldžucké vlády se jak Seldžuci tak Azeři vehementně snažili poturčit obyvatele obsazených území - a Peršané jim to nezapomněli.

Ke konci 19. století migrace spojená s populačním boomem Azerů způsobila existenci "Nového Azerbajdžánu". Ten ležel severovýchodně od "Starého" , zhruba od Baku na jih. Demografický vývoj naavíc směřoval k tomu, že v tomto "Novém Azerbajdžánu" i někdejší historické Albánii se Azeři stávali majoritním obyvatelstvem.

Velký zvrat přišel v roce 1908, když v Turecku zvítězila ultranacionalistická islamistická Mladoturecká strana a začala razit myšlenku vybudování "Velkého Turecka", říše všech Turků. Jakkoli byla tahle vize nereálná, odstartovala masakry všeho netureckého obyvatelstva. Na území Osmanské říše došlo v roce 1915 ke genocidě Arménů, Řeků a Pontů. Jenže klid nebyl ani na území "Nového Azerbajdžánu", přestože šlo o území kontrolované carským Ruskem. Ve všech oblastech s výrazným podílem azerského obyvatelstva propukly pogromy a hromadná vraždění Arménů, které způsobily útěk přeživších z pobřežních oblastí do hor. V Baku a dalších městech tak získali majoritu Azeři.

Následovalo několik překotných let a snah situaci normalizovat, o kterých píšu v minulém článku. Bohužel vyústily koordinovaným vpádem Leninových bolševických armád ze severu a Ataturkových ze západu.

Arménům zůstala menší část východní Arménie. Celou západní Arméni, včetně hlavního města Van obsadili Turci a Kurdové. Na území "Nového Azerbajdžánu" Lenin ustavil Azerbajdžánskou SSR a přisoudil jí rozsáhlé oblasti obývané po celé historické období Armény.

V roce 1923 je vše korunováno smlouvou v Lousanne, která vyhovovala především zájmům západních mocností, které si rozebraly vliv nad ropnými poli kolem Perského zálivu, a také Ataturkovi a Leninovi.

Kurdům upřela právo na vlastní stát, ačkoli jim ho zúčastnění celou dobu slibovali. Arménům sebrala naprostou většiinu jejich země - když už jsme nahoře připodobňovali k historickým zemím Koruny České, stalo se něco, jako kdyby z českého státu zbyla jen Morava s hlavním městem v Olomouci, a na Prahu nebo Říp jsme koukali jen dalekohledem přes hraniční ostanaté dráty. V této době má kromě mnoha jiných sporů kořeny spor o Karabach. Zatímco z oblasti Karrs a Nachičevan Arméni uprchli, v Karabachu zůstali po celou dobu Sovětského impéria.

Změnilo se to v roce 1994, kdy se Sovětsý svaz rozpadl a nastala příležitost opravit aspoň některé šílenosti způsobené Karrskou a Lousannskou smlouvou. Po krátké době tak Arméni z Karabachu vybojovali nezávislost na Azerbajdžánu. Po mezinárodním nátlaku se Karabach nestal součástí Arménské republiky, ale vytvořil vlastní Karabašskou republiku, kterou většina zemí považuje za samozvanou.

Od té doby se vleče neomluvitelný stav, kdy svět ohánějící se právy na sebeurčení mluví o "okupaci" a odmítá uznat příslušnost Karabachu k Arménii. Ačkoli jde o historické území Arménie a je (a vždy bylo) kontinuálně obývané výhradně Armény. Na hranicích s Azerbajdžánem tu panuje stav trvalé latentní války. Za tichého přihlížení všech zemí, včetně české reppubliky. Karabach prostě není okupovaný, naopak, Karabachu se povedlo se od azerské okupace osvobodit.

Jak je možné, že k nám přitékají informace tak divně pokroucené? Vnímejme, jak probíhá v Barceloně boj za referendum o národním sebeurčení, či jak stejné referendum proběhlo v Kurdistánu. A jak absurdně západ pomohl Albáncům v ukradení Kosova.

Jeden z důvodů je banální: Peníze. Azerbajdžán má ropu. I Česká republika ji kupuje. A za peníze z ropy si azerbajdžánští politici kupují politiky západních zemí, včetně ČR. Možná si uvědomíte, že jedna taková kauza nedávno praskla. I když odhalila jen střípek, docela to stačilo.

Druhý důvod je vojenský. Azerbajdžán je pod ochranou Turecka. A Turecko je člen NATO. NATO se tedy k Azerbajdžánu chová, jakoby šlo o dobrého spojence. I Česká republika se tak chová.

Třetí důvod je islám a jeho vliv na půdě OSN. Azeři jsou muslimové, Arméni jsou křesťané. Na půdě OSN se proto nepovede prosadit žádná opatření chránící Arménii. V tom je postavení Arménie velmi podobné postavení Izraele.

A vrátím-li se k těm houfnicím - zachytil jsem komentář, že do rukou Al Kaidy jsme je neprodali, tak co. Ve skutečnosti v tom není velký rozdíl. Prodali jsme je agresívnímu islámskému státu, který s nimi napadne Arménii. Jestli je to jenom pouhý obchod a peníze nesmrdí? No to opravdu nevím, tyhle budou rozhodně brzy umazané od krve.

SaveSave

Autor: Tomáš Houška | pondělí 2.10.2017 18:05 | karma článku: 27.43 | přečteno: 892x

Další články blogera

Tomáš Houška

Já chci taky přidat!

Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.

31.10.2018 v 9:40 | Karma článku: 42.90 | Přečteno: 2253 | Diskuse

Tomáš Houška

Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?

Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?

12.3.2018 v 9:54 | Karma článku: 38.06 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Tomáš Houška

Opravte ty voliče!

Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.

30.1.2018 v 9:35 | Karma článku: 47.34 | Přečteno: 8160 | Diskuse

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 30.07 | Přečteno: 1722 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Kučera

Jak být bohatý.

Spousta lidí chce mít hodně peněz. Tak si dnes zkusíme vysvětlit, jak se k nim dostat. Chce to především mít chuť investovat, jak do podniku, tak i do znalostí.

31.5.2020 v 21:13 | Karma článku: 4.99 | Přečteno: 188 | Diskuse

Jan Pražák

Feministky vítězí v boji o zrovnoprávnění žen na WC

Navždy pryč je klasický obrázek, kdy dámy stojí ve dlouhé frontě přede dveřmi s panenkou a obávají se, zda to stihnou například do skončení přestávky v divadle, zatímco muži chodí na panáčka bez čekání.

31.5.2020 v 18:27 | Karma článku: 20.01 | Přečteno: 553 | Diskuse

Marek Trizuljak

Krajina ležící, zvlněná - A drobný příběh o posvěcené dezinfekci

Ještě několik záznamů. Deník z karantény, která nyní už pomalu ustupujíce. Několik kontrastujících a přesto vzájemně ladících listů: Krajina jako kráska se zeleným tělem. Posvěcená dezinfekce. Naděje velikonoční a svatodušní..

31.5.2020 v 16:00 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 276 | Diskuse

Pavla Gomba

Patří děti do školy?

V minulých týdnech pandemie koronaviru uzavřela brány škol pro neuvěřitelnou jednu miliardu tři sta milionů dětí celkem v 188 zemích světa.

31.5.2020 v 14:56 | Karma článku: 15.54 | Přečteno: 1237 | Diskuse

František Kašpárek

Vyhoďte ji z kola ven!

Následující úvaha je pouze mým osobním názorem. Mohu mít pravdu, nebo částečně pravdu, mohu se mýlit. V duchu existence tří pravd: Moje pravda, tvoje pravda, a pravda.

31.5.2020 v 14:48 | Karma článku: 28.37 | Přečteno: 726 | Diskuse
Počet článků 216 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4221

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.

Najdete na iDNES.cz