Pondělí 1. června 2020, svátek má Laura
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 1. června 2020 Laura

Uprchlíci nebo migranti?

20. 12. 2016 10:10:47
Po včerejšku jsem v médiích zaznamenal opakovaná tvrzení, že útok možná spáchal uprchlík. Nebyl to uprchlík, nemaťme se vzájemně užíváním nesmyslných pojmů.

Pojmy mají svůj obsah a mají také svůj emoční význam. Slovy lze vytvářet názor na věci, aniž ten názor vyslovíte. Když napíšete, že se střetli ozbrojenci s armádou, není třeba dodávat víc, nebo něco vysvětlovat. Nebo že se střetli extrémisté - nejlépe ultrapravicoví - s aktivisty - nejlépe lidskoprávními. Víte, kde je dobro, kde zlo, komu fandit a kdo je zločinec. Pouhým onálepkováním.

Stejné je to s pojmem uprchlík. Uprchlík je zoufalý nešťastný člověk, který k přišel, aby spasil holý život, pronásledován totalitním vražedným režimem. Uprchlíka je správné politovat a je správné pomoci mu.

Jen jsou tu nějaké nesrovnalosti: Cílem a životním snem uprchlíka je svržení toho režimu, před kterým se vydal schovat k nám. Je rozhodnutý bojovat proti nenávistné ideologii, která jeho útěk způsobila. Je vděčný a připravený respektovat hostitelskou zemi. Znám i pár opravdových uprchlíků. Těší se, až v jejich zemi padne náboženská totalita a pomáhají tomu svou novinářsou prací. Jenže naprostá většina těch lidí, kteří se do Evropy valí, a už dovalili, žádnými uprchlíky nejsou:

article_photo

Dokázat sémanticky správně označit, kdo k nám přichází, není věc nějaké xenofobní nenávisti, je to čistá schopnost zacházet správně s naším vlastním jazykem.

article_photo

Většina z nich k nám přichází ze zemí, proti kterým naši politici až tak nic moc nemají. Všimněme si, že uprchlíků z Číny je u nás minimálně, a většinou bychom váhali, jestli o nich vůbec mluvit jako o uprchlících. Prostě přišli k nám, žijí tu, pracují tu, občas zaznamenáme, že píšou nebo vystupoují proti čínskému režimu, ale i to je výjimka. Spíš jsme jejich přítomnost vzali na vědomí a považujeme ji za normální a samozřejmou.

Netouží po tom nastolit tu totalitní oligarchii i u nás. Neslyšíme, že by lobbovali za dostatek psího masa v obchodech, za to, abychom respektovali jejich zvyklosti a svátky, nezuří kvůli křesťanským kostelům, prostě se snaží integrovat. Ta formulace je důležitá - integrovat se musí každý sám, nelze někoho integrovat bez jeho úsilí.

Jenže většina těch mediálně propíraných "uprchlíků" to tak nemá. Odcházejí sem čistě pro naše sociální zabezpečení, za sociálně měkkým státem. Pokud u nás nic nedostanou a začneme vyžadovat dodržování našeho práva, odejdou. Jenže dostávají, a dokud dostávají, budou se valit dál.

A dokonce i ti, kteří přicházejí ze zemí jako je Sýrie nebo Irák, sem neutíkají, aby se dostali z občanské války pryč. Oni si ji přinášejí s sebou. Jdou pokračovat ve své občanské válce - na našem území. Je možné vzít pryč člověk ze země, kde se vede tribální občanská válka, ale nelze přestěhováním odstranit tribální občanskou válku z jeho hlavy.

Všimněme si, kolik bengálu nadělají "lidskoprávní" neziskovky kolem totalitního režimu Číny. Neomlouvám ho, opravdu to je podivná pseudokomunistická totalitní oligarchie, která si nezaslouží sympatie. Opravdu se tam popravuje. Ale když se podíváme na přepočet popravených vzhledem k celkovému počtu obyvatel, vidíme že Čína zdaleka nevychází tak strašidelně, jako některé režimy, které mají naši politici za spojence.

Žije u nás řada uprchlíků, kteří ničím neprobouzejí negativní emoce. (Ať už tím "u nás" myslíme ČR nebo Evropu.) Většinou jsou sympatičtí svobodomyslní, zhusta i pracovití lidé. Vítejme je. Pracuje u nás spousta ekonomických imigrantů (nejvíce z Ukrajiny a Ruska), kteří také nevyvolávají žádné velké emoce. Stali se smysluplnou součástí společnosti, i když někteří jen dočasně. Negativní emoce vyvolávají davy dobyvatelů, kteří nepřicházejí pracovat, nehodlají se integrovat, jdou jen svůj dosavadní životní styl, se všemi důsledky, který nutně přinese, přenést k nám a zajistit ho naším levicovým sociálním státem. Přicházejí parazitovat. A ti si negativní emoce vysložili oprávněně. A o uprchlíky opravdu nejde, přestaňme zabíjet vlastní jazyk sémantickou lží.

Autor: Tomáš Houška | úterý 20.12.2016 10:10 | karma článku: 42.57 | přečteno: 2687x

Další články blogera

Tomáš Houška

Já chci taky přidat!

Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.

31.10.2018 v 9:40 | Karma článku: 42.90 | Přečteno: 2253 | Diskuse

Tomáš Houška

Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?

Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?

12.3.2018 v 9:54 | Karma článku: 38.06 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Tomáš Houška

Opravte ty voliče!

Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.

30.1.2018 v 9:35 | Karma článku: 47.34 | Přečteno: 8160 | Diskuse

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 30.07 | Přečteno: 1722 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Kučera

Jak být bohatý.

Spousta lidí chce mít hodně peněz. Tak si dnes zkusíme vysvětlit, jak se k nim dostat. Chce to především mít chuť investovat, jak do podniku, tak i do znalostí.

31.5.2020 v 21:13 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Pražák

Feministky vítězí v boji o zrovnoprávnění žen na WC

Navždy pryč je klasický obrázek, kdy dámy stojí ve dlouhé frontě přede dveřmi s panenkou a obávají se, zda to stihnou například do skončení přestávky v divadle, zatímco muži chodí na panáčka bez čekání.

31.5.2020 v 18:27 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 550 | Diskuse

Marek Trizuljak

Krajina ležící, zvlněná - A drobný příběh o posvěcené dezinfekci

Ještě několik záznamů. Deník z karantény, která nyní už pomalu ustupujíce. Několik kontrastujících a přesto vzájemně ladících listů: Krajina jako kráska se zeleným tělem. Posvěcená dezinfekce. Naděje velikonoční a svatodušní..

31.5.2020 v 16:00 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 276 | Diskuse

Pavla Gomba

Patří děti do školy?

V minulých týdnech pandemie koronaviru uzavřela brány škol pro neuvěřitelnou jednu miliardu tři sta milionů dětí celkem v 188 zemích světa.

31.5.2020 v 14:56 | Karma článku: 15.54 | Přečteno: 1236 | Diskuse

František Kašpárek

Vyhoďte ji z kola ven!

Následující úvaha je pouze mým osobním názorem. Mohu mít pravdu, nebo částečně pravdu, mohu se mýlit. V duchu existence tří pravd: Moje pravda, tvoje pravda, a pravda.

31.5.2020 v 14:48 | Karma článku: 28.36 | Přečteno: 725 | Diskuse
Počet článků 216 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4221

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.

Najdete na iDNES.cz