Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak sinice zahubily jeden rybník

25. 08. 2015 19:49:54
To si takhle jedna partička rybářů pořídila společně rybník. Nebudu jmenovat, aby se někdo z nich neurazil, a povím vám to jako pohádku. Nebo horror, jak si vyberete.

Prostě rybník, tak asi 100 x 100 metrů, plný ryb, krásné okolí, pohodové koupání, a ta partička si to nemohla vynachválit. Luxus. A na rozdíl od sousedního zanedbaného rybníka nádhera.

Jednoho dne jeden z nich (v první osobě nebudu mluvit) našel u břehu kousek takové zelené brebery. Takový zelený hnusík na hladině. No, přesně takový, jaký zarostl ten sousední rybník. Možná sinice, ale nejsem dobrý biolog. Byl toho takový maličký žmolek, ne větší než otisk palce. Pokrčil rameny a řekl si, že nemá cenu to řešit.

Druhý den to tam bylo také. Maličko větší. Neodpřísahl by, že se to zdvojnásobilo. Ale větší to bylo. Každopádně zanedbatelná věc.

A pak přišel po čtrnácti dnech. Patnáctý den to bylo větší docela viditelně. Tak asi jako nafukovací lehátko. Ale samozřejmě, vzhledem k rybníku 100 x 100 metrů zcela zanedbatelné. Ale řekl si, že by se s tím něco mělo udělat a už věděl, že to člověk nemá brát do rukou a kdesi cosi, tedy, že by se to mělo zlikvidovat nějak odborně. Aspoň natolik odborně, nakolik neměl tušení, jak se to vlastně správně jmenuje.

Take dal řeč s kamarády, že by měli zajet k rybníku a něco s tím udělat. Ale když jim popsal velikost, docela se zasmáli, co to řeší. Týden je přemlouval, než se u rybníka sešli. To byl dvaadvacátý den. Vyrostlo to na pár "lehátek", ale jeho obavy byly opravdu směšné. Zelený hnus pokrýval... no kousek hladiny. Tak jednu třicetinu. A čištění rybníka drahé, starosti kolem toho, to se vyřeší samo.

Dvacátý pátý den je ukecal, že něco by se přece jen mělo podniknout. A tak že jo. Příští den našel povolané odborníky z jakési firmy a zavolal jim. Všechno klaplo a firma slíbila, že přijede. Tedy za týden, protože toho mají hodně. Kamarádi se shodli, že je to zbytečné plašení, ale že teď je konečně o rybník postaráno opravdu dobře a vše je na nejlepší cestě.

ˇSestadvacátý den "to" začalo být na hladině viditelné. Už to nebyla třicetina, ale spíš tak patnáctina hladiny. I když při pohledu na rybník a jeho plochu celkem neškodný flek v rohu.

Sedmadvacátý den to bylo opět dvojnásobné, ale zarostlá byla tak osmina hladiny, ne víc. Kamarádi znervózněil a řekli si, že zkusí tu firmu přemluvit, aby přijela dřív.

Osmadvacátý den "to" bylo najednou docela velké. Tak asi čtvrtka hladiny. A ta firma opravdu nemohla přijet rychleji.

Devětadvacátý den byla zarostlá půlka hladiny a v rybníce začaly umírat ryby.

Třicátý den byla zarostlá a páchnoucí celá hladina. Všechno, co tu žilo předtím, bylo mrtvé.

Sanace rybníka se protáhla do podzimu, bylo třeba ho vypustit, vybagrovat, desinfikovat vápnem a příští rok zkusit vše od začátku znovu.

Smutný příběh. Ale mně přišel hrozně poučný.

Matematikům je to jasné - prostě exponenciální křivka v praxi. Všichni to známe. Nebo alespoň tušíme. Ale představit si to v realitě?

Když už víme, jak rychle to postupovalo, jsme těmi generály, co po bitvě vědí, co se kdy mělo udělat. Počítejte se mnou: Jestli se plocha zarostlá tím hnusíkem každý den zdvojnásobila a čistící firma měla týdenní čekací lhůtu, a mělo se zasáhnout v době, kdy ještě v rybníce neumíraly ryby, mělo se té firmě volat nejpozději jednadvacátý den po nalezení prvních stop. V době, kdy je zarostlá cca 0,4% hladiny.

Kromě exponenciály, rybníka a uhynulých ryb je tenhle příběh zajímavý tím, že takhle to funguje nejen se zarůstáním rybníka, ale stejný mechanismus, za nímž je schovaná exponenciální křivka, najdeme i v průběhu nejvážnějších společenských problémů. V době, kdy začínají kvasit, a je možné je reativně snadno řešit, se zdají být zanedbatelné, a věnujeme se prostě řešení věcí, které opticky vypadají větší.

Že zbývají poslední okamžiky k tomu, abychom vůbec mohli problém úspěšně řešit, většinou také zazdíme. To totiž stále ještě problém vidí jenom prudiči a alarmisti. V okamžiku, kdy je vnímán velkoou částí společnosti, byl již promeškán čas k jeho efektivnímu a bezbolestnému řešení.

article_photo
Autor: Tomáš Houška | úterý 25.8.2015 19:49 | karma článku: 34.56 | přečteno: 1375x

Další články blogera

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 27.16 | Přečteno: 1363 | Diskuse

Tomáš Houška

České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?

Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?

2.10.2017 v 18:05 | Karma článku: 24.07 | Přečteno: 668 | Diskuse

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 883 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 557 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 611 | Diskuse

Jana Slaninová

Zeman, Babiš, Bartoš a ti další, jsou osvícení!

A fakt nekecám. Už tolik času to mám možnost pozorovat. A to aniž bych o to zrovinka nějak stála. Mám i důkazy!

18.11.2017 v 17:40 | Karma článku: 12.92 | Přečteno: 531 | Diskuse

Lubomír Vít

Je křesťanství jenom pohádka?

To do nás vtloukali komunisté. Ve škole nás učili, že náboženství vzniklo aby ovládalo masy. Dokonce byla písnička, poručíme větru dešti,kdy má pršet a kdy vát.

18.11.2017 v 16:31 | Karma článku: 17.46 | Přečteno: 368 |

Mirka Švarcová

Mí prarodiče jsou pašáci!

Procházím se po domě, je ve mně malá dušička, je mi úzko. V tom domě jsem strávila celé svoje dětství. Krásné dětství. S babi a dědou v líbánkách i hádkách, ale vždy s nimi byla ve finále velká legrace.

18.11.2017 v 15:37 | Karma článku: 24.63 | Přečteno: 549 | Diskuse

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 233 | Diskuse
Počet článků 213 Celková karma 24.80 Průměrná čtenost 4060

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.