Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zborov

2. 07. 2017 9:42:48
Původně jsem chtěl napsat velký podrobný článek o bitvě a souvislostech, o tom, co se dělo před 100 lety. Ale nějak jsem si to rozmyslel, do duše se mi vloudily souvislosti zcela současné.

Bitva u Zborova je maličký, komunisty dobře ubitý mýtus, jehož étos dnes žije jen ve velmi úzké vrstvě lidí, kteří k událostem před sto lety našli nějaký osobní vztah.

Před sto lety v boji u dnes ukrajinského Zborova poprvé vystoupila československá vojenská jednotka pod vlastními prapory. Měl to být start velké ofenzívy, jíž ruská prozatímní vláda chtěla zvrátit průběh války. Jenže z ruské armády už tou dobou byla československá jednotka jednou z mála bojeschopných a bitva u Zborova byl jediný vojenský úspěch. Našim se podařilo porazit skoro trojnásobně silnějšího nepřítele a dostat se hluboko za linie fronty, které na svém úseku zničili. A tím to pro Rusko bohužel skončilo. Sousední "finská" divize, která měla na útok navázat, se téhož dne rozpadla.

I pokud jde o rozsah, nebyla to "velká" bitva. Zatímco u Verdunu umíraly statisíce, u Zborova útočila jedna československá brigáda v síle řádově 1.500 vojáků proti třem rakouským brigádám v síle řádově tři a půl tisíce. Padlých byly dohromady stovky, ne statisíce. Mohl to být obrat na východní frontě a Češi ten pokus odstartovali nesmírně úspěšně. Ale nenastal. Nahrubo řečeno proto, že bolševická agitace mezitím zničila ruskou armádu efektivněji než německá děla.

Pro nás má ale bitva u Zborova význam úplně jiný. Byl to začátek celého velkého příběhu zvaného Československé legie, příběhu, na který bychom měli být opravdu hrdí a znát ho, a také to byl důležitý krok k tomu, aby o rok a půl později mohlo vzniknout Československo. Bez Legií bychom samostatný stát neměli. Příběh československých legionářů by měl patřit ke klíčovým příběhům tvořící páteř našeho historického povědomí. Je to příběh o tom, že je možné vybojovat nemožné. Že Češi nejsou "knedlíkovým" národem a veškeré sebemrskačství je trapné a nemístné. Že když o něco opravdu stojíme a jsme ochotni se tomu obětovat, můžeme toho dosáhnout. A to platí i dneska.

Jenže celý tenhle příběh nějak vymizel z naší historické paměti. Pro komunisty byl nepohodlný. Protože ruští komunisté se po nástupu k moci rychle spojili s Německem a Rakouskem a československé jednotky se najednou z elitního spojence stali třídním nepřítelem. Pikantností historie se stalo, že u Zborova proti sobě bojovalli dva budoucí prezidenti Československa: tehdy desátník Ludvík Svoboda na straně legií a Klement Gottwald na straně Rakouska.

Koneckonců velitelé Legií po roce 1948 pod různými záminkami vyfasovali od těžkých žalářů po tresty smrti. Když se podíváte do životopisu všech významných legionářských důstojníků, uvědomíte si, jak moc komunisté legionáře nenáviděli. Nebudu jmenovat, protože by to bylo nefér k ostatním, ale je to tak. Jejich jména zhusta vypadla z obecného historického povědomí.

Projděte si dnešní mainstreamová média, zeptejte se, co dělají významní lidé čítající se mezi politické elity, kdo z nich dnešní výročí připomíná. Před mnoha lety jsem plánoval, co vše by se mohlo dnes odehrávat a jak bychom si mohli Zborov hezky připomenout. Protože velmi opulentně si připomínáme události ve srovnání se Zborovem vlastně nevýznamné. Ale nenašel jsem pro to žádnou podporu. Pro žádného našeho politika to není zajímavé téma. Legie... A všeobecné mlčení je šílená informace. Informace o našem vztahu k vlastní historii. Dokážeme s tím něco udělat?

Autor: Tomáš Houška | neděle 2.7.2017 9:42 | karma článku: 23.07 | přečteno: 614x


Další články blogera

Tomáš Houška

Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?

Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?

12.3.2018 v 9:54 | Karma článku: 37.53 | Přečteno: 1242 | Diskuse

Tomáš Houška

Opravte ty voliče!

Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.

30.1.2018 v 9:35 | Karma článku: 47.30 | Přečteno: 8031 | Diskuse

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 29.80 | Přečteno: 1650 | Diskuse

Tomáš Houška

České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?

Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?

2.10.2017 v 18:05 | Karma článku: 26.97 | Přečteno: 845 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Anna Putnová

Výuka jazyků – investice bez rizika

Výzkumy z posledních let ukázaly, že jazykové kompetence obyvatel jsou pro rozvoj země důležitější než např. dotace do průmyslu či podpora zahraničních investic. Znalost cizího jazyka je podstatným faktorem v konkurenceschopnosti.

25.9.2018 v 22:01 | Karma článku: 6.72 | Přečteno: 150 | Diskuse

Marek Trizuljak

Mnichov 1938 - Nacistické recepty už nikdy!

Základním poučením z událostí kolem Mnichova 1938 je varování před démonem nacionalizmu ve všech jeho starých i nových podobách. Nacionalizmus napáchal v lidské historii dost zla, válek a utrpení. Už nikdy více!

25.9.2018 v 20:48 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 285 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

Výstava o důstojnosti veřejného prostoru na nedůstojném veřejném prostranství

aneb pohnou se ledy a stane se „buzerplatz“ (jak se lidově říkávalo Staliňáku – nyní náměstí Dr. M. Horákové) důstojným veřejným prostorem, za který se nemusí občané Karlových Varů stydět?

25.9.2018 v 17:14 | Karma článku: 7.61 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Jedu si to užít

Tak máme zase po mnoha letech na MS v judu ženu! Alice Matějčková udělala za poslední rok velký pokrok, ale zas tak moc se od ní napoprvé neočekává. A jí to vyhovuje. V rozhovoru pro rozhlas prohlásila, že si to jede užít.

25.9.2018 v 13:48 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 386 | Diskuse

Monika Plocová

Není to škoda?

“Je mi 16 let a nemám rád nové věci. Z čehokoliv, co je pro mě nové a je to spojené s mojí osobou ( to je mimo rodinu a kamarády ), mám zvláštní pocit. Jsem z toho nervózní a nesvůj. Celkově se sám se sebou necítím dobře.

25.9.2018 v 10:43 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 605 | Diskuse
Počet článků 215 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4132

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.





Najdete na iDNES.cz