Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Probuzení

9. 02. 2015 9:10:09
Někteří milovníci extrémních zážitků potřebují skákat padákem z mrakodrapu a potápět se mezi žraloky. Nabízím vám extrémní prožitek a bude vám stačit křeslo nebo gauč.

Kdysi jsem se čtenáři takhle sdílel pocity z pětidenního bdění. Zkusíme si další level. Až si ho přečtete, sedněte si na chvilku kamsi do klidu a zkuste ho prožít. Stačí opravdu pár minut. Možná vám změní život.

Když se jednoho dne probudíte na ARO a nevíte, jak jste se tam vzali, přivede vás to k několika docela zásadním úvahám.

Tak za prvé si uvědomíte, že je fajn, že jste se probudili, protože to nejspíš vůbec nebylo samozřejmé. A uvědomíte si, že probudit se je fajn vlastně kdykoli. Každý den si můžete do deníčku napsat jednu skvělou věc, kterou jste prožili - a to bylo vaše probuzení. Probuzení totiž je nádherná a vůbec ne samozřejmá věc.

Potom si uvědomíte, co by se stalo, kdybyste se neprobudili. Člověk většinou žije v pocitu nekonečnosti svého bytí. Představa, že by tu zítra nemusel být, vám až do onoho probuzení na ARO většinou přijde absurdní a příliš jaksi patetická nebo snad esoterická... ale ona je ve své podstatě naprosto racionální a realistická. Tak to prostě je. Náš život je křehký a kdy skončí nikdo netušíme. Co by po nás zůstalo, kdybychom se zítra neprobudili? Není třeba panikařit a horem pádem se na takovou situaci připravovat. Ale možná, že člověk po takové úvaze prostě začne pomalu otáčet kormidlem svého počínání tak, aby - kdyby na to došlo - nezůstal po něm moc velký binec. Aby těm, kteří tu zůstanou, nezpůsobil ještě víc starostí, než kolik beztak způsobí.

Ale co ostatní, buďte sobci a myslete na sebe!

Dojde vám třetí věc: Opravdu jste zažili a prožili všechno, co jste si od života slibovali? Co se stane s těmi sny, které jste léta odkládali na neurčito, mlhavými plány něco v životě změnit, abyste jednou v jakési neuchopitelné zamžené dálavě byli šťastní? Nestálo by za to začít žít tak, aby za to život stál a mohli jste svatému Petrovi u brány zahlásit, že jste si ho opravdu užili, ať by se to stalo v kterýkoli den?

Když vás tohle napadne, nemusíte najednou postavit všechno na hlavu, ale dost možná, že ze svého života proškrtáte spoustu věcí, které, jste-li do nich zanořeni, vypadají tak bezodkladně a naléhavě, a zvednete-li hlavu, najednou si uvědomíte, jak jsou banální a zbytečné. Najednou jasněji uvidíte, co je opravdu to, proč jste tady a co vás dělá šťastnějšími a co naopak plevel, balast, odpadky, které jste si v životě nahromadili, protože jste nedohlédli jejich nicotnost.

Možná, že si uvědomíte, že i mezi lidmi kolem sebe máte ty, kteří stojí za váš čas a pak také ty, kteří jsou jenom upíři a o čas vás obírají, aniž by do vašeho života vnášeli cokoli, co by vás obohatilo.

A prostě si uklidíte. Ne ze dne na den, ale postupně svůj život prozáříte, zjednodušíte a zůstane to podstatné. O čem si budete jisti, že jste jím nepromarnili čas, který jste na Zemi měli.

Až se nad tím zasníte a otevřete oči, budete mít neskonalou výhodu: Budete vědět, jak jste se na tom křesle ocitli, a možná dokonce v hlavě budete mít pár plánů na to, jak změnit svůj život.

Možná se od dneška naučíte radovat z každého probuzení.

Autor: Tomáš Houška | pondělí 9.2.2015 9:10 | karma článku: 28.55 | přečteno: 2182x

Další články blogera

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 27.16 | Přečteno: 1362 | Diskuse

Tomáš Houška

České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?

Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?

2.10.2017 v 18:05 | Karma článku: 24.07 | Přečteno: 668 | Diskuse

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 883 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 557 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Mirka Švarcová

Mí prarodiče jsou pašáci!

Procházím se po domě, je ve mně malá dušička, je mi úzko. V tom domě jsem strávila celé svoje dětství. Krásné dětství. S babi a dědou v líbánkách i hádkách, ale vždy s nimi byla ve finále velká legrace.

18.11.2017 v 15:37 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 105 | Diskuse

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 146 | Diskuse

David Gruber

Hlubiny študákovy duše – písemka z matematiky 1939 – prezidentští kandidáti v roce 2017

Včerejší den se týkal studentů, televize Nova tedy měla o nich klasický film z roku 1939. Zajímalo mne, jaké příklady měli septimáni na závěrečnou písemku z matematiky. A co ty příklady vypovídají o úrovni vzdělanosti tehdy a dnes

18.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 583 | Diskuse

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 14.05 | Přečteno: 213 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohoto se bohdá snad nedožiji

Jedno se mi po Listopadu 1989 velmi nelíbí. A tím jsou rodiny. Přejímáme západní styl života, jenž se promítá i do rodin.

18.11.2017 v 10:19 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 477 | Diskuse
Počet článků 213 Celková karma 24.80 Průměrná čtenost 4060

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.