Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Škola a autorská práva

2. 06. 2014 10:30:06
Za dobu svého učitelování jsem mnohokrát narazil na situaci, kdy učitel ve škole používá autorsky chráněná díla a zcela se ztrácí v přehledu o tom, co je legální a co ne. Tak zkusím napsat jednoduchý a snad přehledný tahák.

Vezmu si jako příklad film, s hudbou je to po právní stránce totožné

Automatické by mělo být, že používáme koupenou kopii. Naše právo je nastavené tak, že pokud si z webu stáhnete nelegálně uploadovanou kopii třeba filmu, vy sami se ničeho nedopouštíte (na rozdíl od toho, kdo to tam nahrál), ale jen do chvíle, kdy tuto kopii používáte pro svou potřebu doma. Pirátskou kopii filmu tedy nenosme do školy. Co když mám nahrávku z televize? Tam je to jiné - ta samozřejmě vznikla legálně a její využití ve škole je čisté.

Ale pak narazíme na rozpor - v obchodě koupené DVD máme také pro vlastní potřebu, ale my ho chceme pustit třeba 30 žákům. Lze to? Někdy ano, někdy ne:

Příklad 1

V literatuře probíráme Shakespeara, chceme pustit Romea a Julii. Můžeme? Ano, je to ve vazbě na probíranou látku, slouží to výuce, co může vyvolat otázku je pojem „odůvodněný rozsah“. Dobrý učitel totiž nachystá třeba 2-3 scény a 2-3 zcela různá filmová zpracování. Jejich promítnutí přinese možnost debatovat jak o originálním textu, tak o možnostech jeho převedení na plátno, o roli interpretace, nadčasovosti textu a tak dále. Takhle vystavěná hodina může být skvělá a velice přínosná – a absolutně legální.

Příklad 2

V literatuře probíráme Shakespeara a pustíme žákům celý film. Pro příklad bez jakékoli předchozí nebo následné debaty a analýzy. Dobrý učitel to tak neudělá, protože materiál, který by mohl být skvělý, si vyplácá nazdařbůh. Je to legální? Je to na hraně. Nikdo nebude takového učitele pronásledovat, ale takhle to zákon nemyslí.

Příklad 3

Jeden z kolegů je nemocný, vedení školy nemá suplovací náhradu, tak se žákům pustí film. Z pedagogického pohledu je to dementní, přijatelné snad jako nejzoufalejší z možností v nejzoufalejší situaci. Film by měl aspoň ovšem i za této situace navazovat na učivo a až se kolega po nemoci vrátí, měli by se k filmu a jeho analýze vrátit. Z pohledu práva je to už za hranou – tohle není odůvodněný rozsah, to není odůvodnitelné vůbec. Ano, on to také nikdo nebude řešit, ale tohle by se dělat nemělo.

Příklad 4

Škola se potřebuje zbavit žáků a tak film pustí v tělocvičně na velké plátno a pošle tam několik tříd. Tady není o čem mluvit, to je nelegální. Pravděpodobně to nikdo nebude řešit, ale jistý bych si na místě vedení školy vůbec nebyl. Lze takovéhle promítání vůbec legalizovat? Samozřejmě. Horší (byť možná maličko levnější) řešení je najít si (třeba podle www.csfd.cz nebo www.fdb.cz) českého distributora filmu, napsat mu mail a nejspíš dojde k dohodě, kdy škola zaplatí nějaký poplatek a vše bude právně čisté. Koukat na film za takových podmínek je ale většinou utrpení, takže mnohem chytřejší je zavolat do blízkého kina, domluvit s nimi, co chcete kdy promítnout za film a pokud vedení kina patří na své místo, zařídí vám za velice mírné vstupné školní projekci.

Což je mimochodem cesta, kterou školám doporučuju. Vytvořte si „partnerství“ s blízkým kinem a spolupracujte na to, co a kdy komu ze svých žáků pustíte. Škola bude přicházet s „poptávkou“ ve vazbě na pedagogické potřeby, kino bude umět nabízet – a to zpravidla i velice zajímavé filmy, které třeba ani nebyly v mainstreamové distribuci. Jen je třeba jejich promítání domluvit s dostatečným předstihem, aby stihli opatřit kopii, ze které se bude promítat.

Co knížky a kopírování textů?

Je to v principu podobné. Pokud v rámci výuky o Shakespearovi žákům nakopíruju stránku z knížky a pracujeme s ní podle nějaké vlastní promyšlené metodiky, je to zcela čisté. Stejně, jako když probíráme třeba žánr fantasy apod. a nakopírujeme dvoulist z Pána prstenů a zabýváme se jím z literárního pohledu. Kdybychom nakopírovali celou knížku, krom toho, že by to bylo hloupé, nebylo by to legální, to určitě není rozsah zdůvodnitelný pro výuku.

Pokud vezmeme stránku z pracovního sešitu nebo učebnice, kterou už někdo k výuce vytvořil – tedy včetně metodiky, je to samozřejmě nelegální. Já vím, děje se to často, ale není to fér.

Má to řešení, pokud nechceme kupovat celé učebnice a celé pracovní sešity? Má, i když (zatím) není pravidelné. Někteří vydavatelé pracovních vydávají pracovní sešity v elektronické podobě (PDF) s licencí tisknout je, nebo jejich části, v rámci školy. Stojí samozřejmě trochu víc než prostá ekniha, ale jejich používání je fér.

V případě pracovních listů a nápadů k výuce je ovšem nejlepší sáhnout na web do diskusí, různých zásobníků nápadů a úloh – protože ty už vaši kolegové dali na internet se záměrem nezištně se dělit.

Jak jsou na tom třeba noty?

Ty učitelé žákům kopírují zcela běžně. Jasné je to opět s tím, když máme učebnici. Ta je autorským dílem a není správné (a většinou ani ekonomické) ji žákům kopírovat.

Co s hudebními díly? Uplynulo-li méně než 50 let od smrti autora, jsou chráněna autorským právem a kopírovat bychom je obecně neměli. Ale nebojte, v případě ZUŠ nebo konzervatoře nebo jiné školy slouží výuce a jejich užití je odůvodnitelné - a tedy legální.

Jiné je to na koncertě. Pokud je to školní koncert, neřešte to, pratí to, co v předchozím odstavci.

Coby svatebčan či host hrajete na svatbě svého kamaráda - podobně třeba při mši nebo jiných občanských slavnostech je to zase právně čisté. A to nejen v případě lidovek nebo děl, která už jsou autorskouprávně volná, ale v případě děl autorsky chráněných. Zvěsti o tom, že OSA půjde zkasírovat svatebčany za jejich zpívání nebo dětskou vánoční besídku za užití autorsky chráněného díla, jsou u nás naštěstí jen zvěsti, a kdyby se vám něco podobného stalo, buďte vklidu, v právu byste byli vy, ne autorský svaz.

Jiné je to, když se pořádá volební míting, nebo když je svatba ve velkém stylu a přijede tam profesionální kapela, orchestr, kteří za to dostanou zaplaceno a nejsou součástí oslavy, jsou tam proto, že je to jejich práce. Ti samozřejmě musí hrát z legálně koupených not. Profíci to často v takových situacích dělají tak, že koupí originál, ten nosí v deskách v tašce, aby si ho nezničili, udělají si z něj kopii - a tu mají na pultu a hrají z ní. To proto, že tuto kopii popíšou poznámkami, různě proškrtají apod. Tenhle přístup je samozřejmě legální a moudrý.

A ještě je jedna speciální situace, kdy na koncertě hrajete třeba Bacha nebo jinou hudbu, o níž jste si přece jisti, že už dávno není autorsky chráněná a noty si tedy můžete množit a kopírovat do aleluja. V rámci školního koncertu opět neřešte, ale jinak ano. Pro nezasvěcené se skrývá past v tom, že pokud nejste hardcorový milovník daného období, skoro jistě nehrajete z kopií originálního zápisu, ale z mnohem modernějšího přepisu. A ten se liší nejen tvarem písma, ale většinou docela hodně frázováním a různými interpretačními zásahy do díla. Takže se může stát (tedy spíš je to pravidlo), že hrajete nikoli Bacha, ale jeho moderní úpravu - a na tu už se budou vztahovat autorská práva toho, kdo úpravu provedl.

Autor: Tomáš Houška | pondělí 2.6.2014 10:30 | karma článku: 22.29 | přečteno: 4860x

Další články blogera

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 1366 | Diskuse

Tomáš Houška

České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?

Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?

2.10.2017 v 18:05 | Karma článku: 24.07 | Přečteno: 668 | Diskuse

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 883 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 558 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Kardinál Duka reprezentuje to, čím se katolická církev podobá islámu

Křesťanské církve se na rozdíl od islámu v sekulárním evropském prostředí změnily do podoby institucí zastřešujících privátní podobu náboženství. Návrat katolické církve do podoby mocenské a politické síly považuji za nežádoucí.

19.11.2017 v 9:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Veselá

Dva kouzelníci, jeden bavič a krásná modelka v Jablonci nad Nisou

Dva kouzelníci, jeden bavič a krásná modelka v Jablonci nad Nisou, v podání - Pavel Kožíšek , Matyáš Kožíšek , asistentka Hana Mašlíková Reinders , Vladimír Hron a taneční škola X-Dance......

19.11.2017 v 8:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 137 | Diskuse

Pavel Chalupský

Když muž miluje muže a žena ženu.

Úkolem a snad i údělem blogera, je nastolovat i kontroverzní témata, zamyšlení, která nejdou s davem a jsou většinovou společností tabuizovaná, či neakceptována. Někdy je nutné plavat proti proudu.

19.11.2017 v 7:02 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 417 | Diskuse

Václav Dlouhý

KOKOTSTARY@GMAIL.COM

Aplikace. Registrace. Zadejte heslo. Heslo musí obsahovat malé a velké písmena, číslice a znaky. Aplikace se aktualizuje. Vítejte. Kupte si nové pyžamo. Kupte si pozemek v Horní Dolní. Kupte si kočkodána. Zadejte heslo...

19.11.2017 v 0:56 | Karma článku: 21.32 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 20.67 | Přečteno: 1628 | Diskuse
Počet článků 213 Celková karma 24.84 Průměrná čtenost 4060

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.