Proč u nás nemít islámské školy

18. 04. 2014 10:55:13
Mohli bychom otevřít debatu o církevních školách obecně, ale zjistíme, že není potřeba. Většina církevních škol nemá problém s naplněním smyslu své existence.

Z laického pohledu se zdá, že islámské školy u nás by musely splnit rámcové vzdělávací plány - a to přece stačí. Realita je úplně jiná. I při splění RVP lze provozovat školy, které ani trochu nesplňují smysl, proč soudobá společnost školy buduje. Jestli se tam bude nějakou tu hodinu učit náboženství, to není vůbec žádný problém. Že ono náboženství proroste do interpretace všech ostatní předmětů - počínaje dějepisem a zeměpisem a konče přírodovědnými obory, to problém je, ale stále ještě relativně menší než to, jak moc se taková škola velmi pravděpodobně vzdálí svému poslání.

Jedním z elementárních smyslů základní školy v naší společnosti je udržení koheze společnosti. Zní to složitě, ale princip je jasný: To, co se děti ve školách "učí" - psát, číst, počítat, vyjmenovat státy... na to dneska nepotřebují školu. Chytře vymyšlená kombinace domácího vzdělávání a e-learningu tuto výukovou a informační hodnotu školy snadno poráží. Ale (dobrá) škola je přesto nenahraditelná.

Co do hierarchie priorit smyslu existence školy je na prvním místě aby se děti poznali napříč všemi skupinami společnosti. Ať jde o skupiny sociální, etnické nebo náboženské. Protože to poznání obsahuje současně i vybudování přirozeného modu operandi, jak spolu tyto skupiny budou umět žít, a obsahují osahání si mechanismu, že práva každého jednoho končí tam, kde začínají práva druhého. Jsem-li například věřící, sahají moje práva na svobodu vyznání právě jen do bodu, kdy bych se snažil, aby podle mých pravidel žili i lidé kolem.

Tento přínos dobře fungující základní školy je nezastupitelný a nenahraditelný.

Prioritou číslo dvě je přínos školy akulturační. Škola je tu od toho, aby se děti, mezi nimiž je stále více imigrantů - a z pohledu učitele je jedno, jestli to považuje za šťastný nebo nešťastný trend, ztotožnili se společnou kulturou. Aby pochopili, jaká je jejich země, jaké jsou její tradice, co jsou oni, a jaké mají kořeny. Mnoha lidem se to zdá zbytečné, ale tahle velice obecná hodnota, přijetí těch nejzákladnějších stavebních kamenů naší civilizace, je hodnotou klíčovou.

Akulturace je proces, který na první pohled děti z dobře fungujících rodin nepotřebují tolik, ale pro budoucí společnost je zásadní vnímání, že jde o společné hodnoty. V nějakých patnácti letech se pak děti z různých kulturních a sociálních vrstev rozejdou za svými cíli, životy a řada z nich se už nikdy nepotká, ani obrazně. Ale ze školních let si ponesou vědomí, že společnost takhle pestrá je, že existují společně sdílené kulturní a civilizační hodnoty, které všechny její příslušníky spojují, a že všichni její příslušníci mají možná jiné role, jiné schopnosti a ambice, ale jsou rovnocenní a rovnoprávní.

Akulturace, zvlášť u imigrantů, znamená i osvojení společného jazyka. To všechno je rozsahem samozřejmě téma přesahující možnosti blogu, ale ve zkratce: Pro děti imigrantů je klíčové být co nejvíc pohromadě s dětmi pocházejícími z hostitelské země, protože přijetí jazyka je nejsnazší právě při každodenní praktické komunikaci.

Teprve potom nastupuje akcelerace schopností a rozvoj osobnosti, a až potom další kompetence, potažmo získávání vědomostí a dovedností. Někoho to možná vyprovokuje k ostré polemice, ale pořadí priorit nutně a logicky v současném světě musí jít takto, aniž bych tím byť na okamžik říkal, že není důležité co a jak se děti učí.

A je potřeba si uvědomovat, že společnost, jejíž vzdělávací soustava nesplní uvedené cíle, nepřežije. Zcela jednoduše a na rovinu. Bude nahrazena společností, která to udělá.

S islámskými školami jsou v Evropě mnohé zkušenosti, a víceméně všechny ukazují, že první dvě priority u nich nejsou plněny, a to ani minimální měrou.

Odstrašujícími příklady jsou arabské školy ve Francii, nebo z poslední doby ve Švédsku. Tam je selhávání smyslu školy vidět nejmarkantněji: Děti imigrantů se vyčlení do samostatné školy a ztratí kontakt s okolní společností. Nikdy se dobře nenaučí jazyk hostitelské země, nikdy nejenže nepřijmou civilizační hodnoty hostitelské země, ale ani je doopravdy nepoznají. Projdou vlastní vzdělávací soustavou, ale po jejím absolvování se ocitají v naprosto cizím světě. Jsou nezaměstnatelní, protože neznají jazyk ani kulturní zázemí, jsou vystrčení ze společnosti vrstevníků (často žádné jiné vrstevníky než příslušníky stejného národa nebo stejného vyznání osobně neznají), cítí se na periférii a jsou frustrovaní. Přestože řada z nich se už narodila v hostitelské zemi, na prahu dospělosti se do ní probouzejí jako naprostí cizinci.

Ve Francii je situace mnohde taková, že děti vycházející z takové základní školy třeba s překvapením zjišťují, že ve Francii se mluví francouzsky a že islám není tou kulturní hodnotou, která Francouze spojuje. Nemluvě o tom, že v případě islámu nejde o náboženství srovnatelné třeba s judaismem, buddhismem nebo křesťanstvím. Spíš než o náboženství, jak ho chápeme dnes my, jde o společenský systém, čítající jak víru, tak státní zřízení, legislativu, soubor společenských norem (neslučitelný s naší civilizací), který se snaží vyhradit si právo ne na svobodu vyznání svých členů, ale na řízení celé společnosti podle islámských pravidel. Tedy vychovává své věřící do konfliktu s hodnotami společnosti, která není islámská.

Třeba ve Francii jde paradoxně často třeba už o vnuky původních imigrantů, kteří sami měli snahu se integrovat. Zdánlivá afinita vede v důsledcích k sociálnímu vyloučení dětí z těchto škol - a rozpadu společnosti.

Pokud by k tomu došlo u nás, jsou muslimské děti těmi, komu by tohle vyčlenění ublížilo nejvíc a nejdříve.

Autor: Tomáš Houška | pátek 18.4.2014 10:55 | karma článku: 37.86 | přečteno: 3366x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 108 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 128 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 14.98 | Přečteno: 197 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 13.74 | Přečteno: 359 |
Počet článků 216 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4321

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...