Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kostnický koncil 5. 11. 1414

5. 11. 2014 9:04:23
Letos máme 600 let výročí události, kterou všichni známe z učebnic dějepisu - kostnického koncilu. Probíhal od 5. listopadu 1414 do 22. dubna 1418. A všichni "víme", co se na něm odehrávalo, šlo přece o upálení Jana Husa, kam ho vylákal zlotřilý Zikmund. Pro mnoho čtenářů bude překvapení, že smyslem koncilu bylo něco úplně jiného a i samotné odsouzení Husa jednak patřilo spíš k okrajovým událostem koncilu a hlavně mělo souvislosti, na které v učebnicích dějepisu jaksi nebylo místo.

Císař ZikmundHlavním hybatelem koncilu opravdu byl římský král Zikmund. Ze své pozice sice koncil svolat nemohl, ale hrubou silou k tomu donutil Papeže Jana XXIII. Zikmund měl přitom cíl, který je snadno pochopitelný i s odstupem 600 let:

První průšvih, který rozehrál téměř neřešitelné úkoly stojící před Zikmundem, nastal v roce 1204. Tehdy došlo k totálně zpackané křížové výpravě, kterou neuvěřitelně cynicky zneužili Benátčané a důsledkem výpravy bylo vyplenění Konstantinopole a faktická likvidace Byzance. Tedy aspoň její dosavadní ekonomické, politické a vojenské síly. Během několika let po pádu Konstantinopole situaci využili osmanští Turci a zabrali kus donedávna byzantského území. A protože sanace mocenského postavení Byzance pokračovala pomaleji než agrese Turků, sto let poté už Byzanc byla jen nepatrným státečkem na Bosporu a Turci ovládali půl Balkánu. V době, kdy panoval Zikmundův otec Karel IV. Turci porazili a ovládli několik království na Balkáně - nejcitelnější byla porážka Srbů na Kosově poli - a to stále za vytrvalé ignorace západu, který to nepovažoval za svůj problém. Zikmund, který byl mimojiné i uherským králem, pochopil, že to problém západu je. Celé vládnutí Zikmunda se všemi vedlejšími peripetiemi, které byl nucený řešit, směřovalo k jednomu hlavnímu cíli: Zastavit Turky.

K tomu potřeboval vyburcovat a aspoň v rovině ideologie - tedy křesťanství - sjednotit Evropu. Jenže běh věcí tomu chtěl, že na sklonku vlády Karla IV. došlo k druhému schizmatu tentokrát papežskému.

(K prvnímu tzv. velkému schizmatu došlo v roce 1054 a církev, tedy její hlavní proud, se rozpadl na východní a západní. Hodně zjednodušeno byl problém v tom, že východní patriarchové neuznali nadřazenost patriarchy římského - papeže. Až do nějakého 13. století přitom nedocházelo k žádným odlišnostem liturgickým a nebylo provázeno válečnými akty, které by ohrozily křesťanský svět.)

Schizma papežské nastalo z podobných důvodů - italští kardinálové si vynutili volbu papeže, který byl zcela nekompetentní a nejspíš slabomyslný, francouzští tuto volbu odmítli a zvolili vzdoropapeže, který se usadil v ledva vyklizeném papežském paláci v Avignonu. Na Evropu ovšem tohle schizma mělo důsledky velmi závažné - došlo k vleklé občanské válce a nestabilitě, která otřásala celým kontinentem. Zikmund proto správně pochopil, že chce-li uspět v boji s Turky, musí nejdříve konsolidovat církev.

Kostnický koncil tedy měl jako prioritu vyřešení schizmatu, jako další cíle si vytkl reformovat liturgii, jejíž praxe se mnohde rozcházela s teorií, re-kodifikovat leckterá liturgická dogmata. A to vše tak, aby byl nalezen jeden obecný modus, který přijme celý křesťanský západ.

V době, kdy byl koncil svolán dokonce nebyli papeži dva, ale tři. A účastníci koncilu - opět na nátlak Zikmunda - prohlásili za nelegitimní všechny tři a zvolili papeže nového - Martina V. Papež Jan XXIII. se dokonce pokusil uprchnout z koncilu a zvednout proti Zikmundovi ozbrojený odpor, ale císařští vojáci ho dostihli a uvěznili.

Během debat, kdy se hledal další směr církve, se ukázalo, že vyloženě proti těmto tendencím stojí učení několika kněžích - zvláště Johna Wyclifa, Jana Husa a Jeronýma Pražského.

Kostnice - místo jednání konciluA protože Zikmundova zakázka byla velmi striktní "Chci vnitřně zcela jednotnou církev", resp. "Chci po ideologické stránce jednotnou Evropu" a Hus ani Jeroným nehodlali ustoupit, soud je odsoudil jako heretiky a nechal upálit. Z hlediska historie je zajímavé, že žalobu na ně přitom nepodávala ani církev, ani koncil, natož císař, ale rektor pařížské univerzity a celý průběh soudu dnes staví církev do patové situace, protože po právní stránce šlo o plně světský soud a světský rozsudek. Církev tedy dnes nemá moc možností ani in memoriam soud anulovat.

Pikantní je, že princip, kdy papež není neomylnou a svrchovanou autoritou, ale je podřízen rozhodnutí koncilu, který patřil k dalším zásadním rozhodnutím koncilu (také na nátlak Zikmunda), byl po Zikmundově smrti uznán za herezi a všechny výsledky rozhodnutí v tomto konciliaristickém období byly dodatečně prohlášené za neplatné.

Jako Češi samozřejmě kostnický koncil vnímáme velmi emocionálně, ale když se aspoň pokusíme od toho abstrahovat, co koncil dosáhl a co nedosáhl?

Znovusjednotil západní církev. A to jak po stránce institucionální, tak po stránce liturgické. Dnes nám to zní spíš jako krok zpět, ale pro patnácté století to byl velmi potřebný a pozitivní krok, který Evropě dovolil spojit na bázi společné křesťanské ideologie síly a zastavit strašlivou invazi islámu na všech stranách. A to přesto, že po vojenské stránce byly skutečným zlomem až bitvy o Maltu či bitva u Lepanta.

Sám Zikmund se několika bojů proti Turkům účastnil osobně, v bitvě u Nikopole (1396) byl dokonce raněn a prchal v přestrojení. Organizoval rozsáhlá opatření, snažil se přestěhovat celý řád německých rytířů na Dunaj atd. Když zkusíme férově vnímat jeho vládnutí, musíme mu přiznat, že byl sice na jedné straně cynický prohnaný a prolhaný politik, který nedržel sliby (není náhoda, že ho pečlivě studoval a některá panovnická opatření coby čítanková citoval Niccolo Machiavelli), ale s jistotou patří k několika lidem, kterým vděčíme za to, že Evropa zůstala křesťanskou.

Druhý důsledek zní možná paradoxně, ale patrně není bezvýznamný. Celý průběh koncilu byl ve znamení dominance světské moci. Kostnický koncil je jedním z mezníků, které odstartovaly reformaci a sekularizaci. Jakkoli byl konciliarismus později zneplatněn, období Zikmundovy vlády otevřelo škvírku pro to, aby církev ztratila politickou moc. Dualita, která různou měrou probublávala celým středověkem - a sice hraje-li prim církev či světská moc - Zikmundovou vládou jednoznačně skončila. Počínaje Zikmundem se nezpochybnitelnou autoritou stal císař a církev byla tím, kdo po ideologické stránce pomáhala tuto autoritu obhájit.

Kostnický koncil 1414-1418Když se podíváme na letopočty, uvědomíme si, že občanské války v Českém království, kterým říkáme husitské, nepropukly po upálení Jana Husa, ale po pokusu zavést liturgické reformy přijaté na kostnickém koncilu do praxe v našem, nábožensky tehdy velmi konzervativním, prostředí.

Možná není od věci zkusit na kostnický koncil kouknout z této perpektivy a neulpět v pocitu křivdy, že tam upálili muže, kolem jehož postavy se vytvořil národní kult, protože v historii ty příběhy málokdy byly černobílé.

Autor: Tomáš Houška | středa 5.11.2014 9:04 | karma článku: 21.55 | přečteno: 943x

Další články blogera

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 1366 | Diskuse

Tomáš Houška

České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?

Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?

2.10.2017 v 18:05 | Karma článku: 24.07 | Přečteno: 668 | Diskuse

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 883 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 558 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Kardinál Duka reprezentuje to, čím se katolická církev podobá islámu

Křesťanské církve se na rozdíl od islámu v sekulárním evropském prostředí změnily do podoby institucí zastřešujících privátní podobu náboženství. Návrat katolické církve do podoby mocenské a politické síly považuji za nežádoucí.

19.11.2017 v 9:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Veselá

Dva kouzelníci, jeden bavič a krásná modelka v Jablonci nad Nisou

Dva kouzelníci, jeden bavič a krásná modelka v Jablonci nad Nisou, v podání - Pavel Kožíšek , Matyáš Kožíšek , asistentka Hana Mašlíková Reinders , Vladimír Hron a taneční škola X-Dance......

19.11.2017 v 8:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 137 | Diskuse

Pavel Chalupský

Když muž miluje muže a žena ženu.

Úkolem a snad i údělem blogera, je nastolovat i kontroverzní témata, zamyšlení, která nejdou s davem a jsou většinovou společností tabuizovaná, či neakceptována. Někdy je nutné plavat proti proudu.

19.11.2017 v 7:02 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 417 | Diskuse

Václav Dlouhý

KOKOTSTARY@GMAIL.COM

Aplikace. Registrace. Zadejte heslo. Heslo musí obsahovat malé a velké písmena, číslice a znaky. Aplikace se aktualizuje. Vítejte. Kupte si nové pyžamo. Kupte si pozemek v Horní Dolní. Kupte si kočkodána. Zadejte heslo...

19.11.2017 v 0:56 | Karma článku: 21.32 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 20.67 | Přečteno: 1628 | Diskuse
Počet článků 213 Celková karma 24.84 Průměrná čtenost 4060

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.