Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Chvála nejednoty

Když se člověk začte do příběhů významných objevů, které posunuly lidstvo kupředu, zjišťuje, že se v mnohém podobají a obsahují dva výzamné zdánlivé paradoxy.

Prvním zdánlivým paradoxem je, že ty opravdu významné a převratné objevy většinou nevznikly jako lineární pokračování vědeckých či geografickýh či jakýchkoli jiných objevů, které jim předcházely. Většinou vznikly nespojitě. Někdo zkusil něco, co se nedalo přímo odvodit ze známého stavu poznání. Něco zdánlině chybného, praštěného. Významné objevy zhusta vznikaly realizací myšlenky, která byla špičkami dané oblasti ve své době nejdříve odmítnuta. Aby k nim mohlo dojít, musel se najít někdo, kdo byl ochotný riskovat a vsadit na praštěný nápad, který věštil fiasko. Popravdě častěji pak následovalo opravdu ono fiasko. Ale občas namísto fiaska přišel převratný objev, který pohnul dějinami.

Teslova zářivka není vylepšním žárovky, je to krok úplně jinam. Letadlo není vylepšením vzducholodi...

A od této okolnosti se odvíjí okolnost druhá: Autoři těch opravdu mimořádných myšlenek zpravidla obešli řadu panovníků nebo dnešními slovy řekněme investorů, než našli toho, kdo na jejich myšlenky vsadil. Stačí zalistovat životopisem naprosté většiny objevitelů v nejrůznějších oblastech a prakticky vždy tam najdeme tento motiv.

Kryštof Kolumbus se svým projektem jet objevit nové námořní cesty obešel několik panovnických dvorů, než se vlichotil královně Isabele. Jeho nápad odporoval námořním poznatkům jeho současníků, vypadal naprosto nereálně. Vlastně to byla vyloženě spekulativní hazardní investice. Že byla správná, se ukázalo až za řadu let. Kdyby neexistovala možnost, aby toto kolečko po panovnických dvorech mohl udělat, či kdyby o jeho plánu rozhodovala moudrá grantová komise nejlepších vzdělanců té doby, nikam by nejel, a kdo ví, jak by se odvíjela historie naší civilizace.

Dva malé příklady z vojenství. První je z roku 1571 s malým prologem v roce 1562 a 65. V roce 1562 císař Ferdinand uzavřel slavný a opěvovaný mír s osmanským Tureckem. Zavázal se ke spoustě ústupků, ale domů se vracel jako triumfální státník, protože zachránil mír. Téměř vzápětí se obrovská armáda tureckého sultána vylodila na Maltě, s plánem vytvořit tu výchozí bod pro invazi na Sicílii a pak dál na sever. (Politika appeasementu evidentně nefungovala nikdy.) Jenže Turci narazili na neuvěřitelně statečný a houževnatý odpor. A tak, když po krvavých bojích získali hlavní pevnost na ostrově - San Elmo, byly ztráty na straně Maltézských rytířů, jimž velel kardinál La Valette, pro řád decimující - asi 1.500 mužů - nicméně na straně Turků bylo padlých kolem neuvěřitelných 40.000.

Jediný, kdo rozumně vzato mohl Maltě pomoci, byl sicilský místokrál s císařskou armádou, ale ten byl mírně řečeno zbabělec a čekal, jak to dopadne. Velitel tureckého invazního vojska se tedy, ač nerad, rozhodl zbývající opěrné body rytířů (hlavně město Mdina) obléhat a vyhladovět. Jemu samotnému připlula na pomoc velká zásobovací flotila, tak měl docela dobré vyhlídky na úspěch. Jenže se stalo něco vlastně úplně praštěného. Skupina francouzských korzárů se dohodla, že kardinálovi La Valette - tedy svému krajanu - pomohou na vlastní triko. Nešlo o žádný promyšlený poltický tah, ale o akci několika dobrodruhů na okraji společnosti. Jejich lodě otřískané bitkami napříč celým Atlantikem se zničehonic objevily u břehů Malty a během několika hodin bez milosti poslaly turecké loďstvo ke dnu.

Pro invazi na Sicílii to byla konečná. Nicméně ani v Evropě ani v Istanbulu se nad touhle historkou nikdo nezamyslel. Jak je možné, že několik korzárů bez "politického krytí" a státních peněz dokáže něco, na co se ani ve snu nevzmůže císařská armáda?

Odpověď, aspoň na evropské straně bojiště, pochopili až za pár let, v roce 1571, v bitvě u Lepanta.

Tehdejší námořní loďstva ve Středomoří bojovala velice archaickou a osvědčenou taktikou. Válečné lodě se nespoléhaly na něco tak nepředvídatelného jako je vítr, a hlavní hnací silou byla vesla. Boj pak vypadal většinou tak, že dvě děla na přídi na začátku boje vystřelila jednou - dvakrát kartáčové střely na protivníka, aby způsobily co největší ztráty v řadách pěchoty na palubě, pak se lodě čelně střetly a po můstcích mezi loděmi se proti sobě vrhly pěší jednotky úsplně stejně, jako by to udělaly na pevnině. 

Tuhle taktiku houževnatě drželi jak Turci, tak Španělé, kteří tvořili hlavní síly křesťanského loďstva. Jenže součástí flotily bylo i několik benátských galeos, tedy (relativně neohrabaných) plachetnic, které neměly vůbec žádná vesla, na jejich palubu se vešlo jen málo pěchoty, zato děla neměly jen ta dvě na přídi, ale ježily se jimi celé boky galeos.

Když to hodně zkrátíme, začátek bitvy u Lepanta ukazoval, jak riskantní a pošetilé je čekat, že by galeosy mohly být rovnocennými válečnými loděmi. Foukal slabý vítr a ještě v nepříznivém směru a vypadalo to na porážku. Jenže pak se vítr stočil a galeosy prorazily řady nepřátelských lodí a spustily kanonádu. V té osmanské mnohaveslice neměly nejmenší šanci. A všichni také rázem pochopili, jak se mohlo stát, že několik křehkých lodí francouzských korzárů způsobilo takovou paseku u Malty.

Kdyby tehdy existovalo opravdu jednotné velení a armády měly jednotné vyzbrojování, bylo by vše jinak. Použití plachetnic by prostě neprošlo. Odporovalo všem zkušenostem.

Druhý vojenský příklad je z roku 1683. Turecký vezír Kara Mustafa obléhal Vídeň s armádou asi sedmkrát početnější, než byla obrana Vídně. Turci převyšovali obránce počtem mužů, počtem děl a vlastně skoro vším dalším, co je možné spočítat a seskládat do tabulek. Situace obránců byla po dlouhou dobu poměrně kritická a růžově to nevypadalo ani poté, co přitáhla polní koaliční armáda, ve které byli jak pluky rakouské, tak sasské nebo polské, protože i tato armáda čítala ani ne polovinu svého protivníka.

Ale dva faktory se do tabulek nevešly.

Oba byly způsobeny historií, kterou jsme si ve Střední Evropě prošli krátce předtím: Třicetiletou válkou. Osmanská armáda bojovala zpravidla z pozice hrubé síly. Dělostřelectvo, které si přivezli k Vídni, vypadalo hrozivě, ale vpodstatě šlo o stejné typy děl, kterými před dvěma staletími obléhali Konstantinopol. Rakouská armáda za sebou měla třicetiletou válku, jejíž události ji donutily vyrábět děla z vhodnějších materiálů. Rakouská děla proto byla lehčí, pohyblivější, spolehlivější a protože se mj. mohla ládovat většími náložemi, měla větší dostřel a přesnější zásah. A stejné to bylo i s celou vojenskou taktikou rakouské armády. V Evropě už dávno zvítězila taktika účelné kombinace pluků pikenýrů, mušketýrů a draogunů, proti které víceméně středovéká taktika osmanského vojska neměla šanci.

Turecká armáda u Vídně byla zničena a rozehnána a do historie se zapsala další zdánlivě paradoxní událost: Nezvítězila velká, bohatá a vojensky zdánlivě silná říše, která si mohla dovolit do války koncentrovat velkou energii, ale zvítězil nepočetný, zdánlivě slabý a uvnitř rozhádaný soupeř - křesťanská Evropa, která ani neměla žádnou reálnou centrální vládu. Paradoxem je, že kdyby ji měla a nebyla tu zkušenost třicetileté války, nutně by zvítězili Turci.

Můžeme najít další a další příklady z vojenství, politiky, vědy, umění... Bohatství spočívá v pestrosti. Pokrok je možný jen tam, kde je plurailta. Historie opakovaně ukazuje, jak vybudováním mnohonárodních soustátí s jednou centrální vládou, která přinesla mír a klid, a mohla konečně začít vládnout zcela racionálně a rozumně (ať už to byl starý Řím nebo třeba zmíněná Osmanská říše), zlatý věk oněch zemí nenastal, ale skončil. Ale proč já to vlastně píšu?

Autor: Tomáš Houška | úterý 19.11.2013 9:26 | karma článku: 24,17 | přečteno: 814x
  • Další články autora

Tomáš Houška

Já chci taky přidat!

Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.

31.10.2018 v 9:40 | Karma: 42,94 | Přečteno: 2427x | Diskuse| Společnost

Tomáš Houška

Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?

Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?

12.3.2018 v 9:54 | Karma: 38,10 | Přečteno: 1561x | Diskuse| Politika

Tomáš Houška

Opravte ty voliče!

Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.

30.1.2018 v 9:35 | Karma: 47,34 | Přečteno: 8309x | Diskuse| Společnost

Tomáš Houška

Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!

V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.

9.11.2017 v 16:00 | Karma: 30,07 | Přečteno: 1780x | Diskuse| Společnost

Tomáš Houška

České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?

Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?

2.10.2017 v 18:05 | Karma: 27,56 | Přečteno: 1057x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Pořadatelka nahé párty dostala v Rusku pokutu, provinila se kritikou války

25. dubna 2024  15:14

Moskevský soud ve čtvrtek uložil pokutu 50 tisíc rublů (asi 12 750 korun) televizní moderátorce a...

S vládou nemá smysl pokračovat v jednáních, a to ani za účasti prezidenta, řeklo ANO

25. dubna 2024  10:15,  aktualizováno 

V atriu Poslanecké sněmovny proběhla tisková konference stínové vlády hnutí ANO. Poslanci mluvili...

POLITICKÝ DIÁŘ: Pověstná „střídačka“ ODS a Kupkův úspěch na kongresu

25. dubna 2024

Premium Byť se před čtrnácti dny na kongresu ODS v Ostravě téměř nic nestalo (natož aby šlo o něco...

Odvrátili jsme dronový útok na Minsk z území Litvy, tvrdí Bělorusko

25. dubna 2024  13:11,  aktualizováno  14:56

Šéf běloruské tajné služby (KGB) Ivan Tertel ve čtvrtek uvedl, že se podařilo zmařit dronový útok...

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

  • Počet článků 216
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4329x
Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.