Terrorismus je cesta, ne cíl

3. srpna 2016

Neměli bychom terroristické útoky prostě vzít na vědomí? Neměli bychom se smířit s tím, že je to společenský jev, který patří k dnešní době? Máme vůbec věnovat nějakou pozornost tomu, že někde dochází k nějakému terrorismu?

Protože riziko, že nás zabije terrorista je statisticky menší než riziko, že nás na přechodu zabije opilý lokální politik. Takže nejlepší reakce je si toho víceméně nevšímat a smířit se s tím. Je to holt nedílný aspekt doby a šak my si zvykneme. Což přísně statisticky vzato je pravda, ale celý tenhle směr uvažování je od základu chybný.

Cílem je změnit společnost

Terrorismus totiž není žádným společenským jevem. Terrorismus je vojenskou taktikou a jeho cílem není vyvolání atmosféry strachu, ale využití atmosféry strachu pro dosažení vojensko-politických cílů. A těmi je proměna společnosti. Zlikvidovat její sekulární charakter a postupně ji přebudovat na společnost čistě islámskou. Přičemž není potřeba, aby v populaci tvořili většinu nějací exotičtí cizinci vyznávající islám. Stačí, když muslimů bude zhruba 15-20% populace.

Čím hrubozrnější cíl, tím hrubozrnější metoda jeho dosažení.

Když se podíváte do schématu, snadno si uvědomíte, kde se necházíme. V České republice zatím politický zápas lehce přetéká do oblasti aktivismu, v němž různé "zelené" neziskovky, Socialistické solidarity a další podobné se snaží nastolit přijetí vlastního společnského diskursu. Jsou pevně prorostlé na část politické scény. Část politických elit navíc ovládla většinu velkých médií a vůči veřejnosti uplatňuje vyhraněnou politickou manipulativní propagandu. Názoroví oponenti jsou vytlačováni z mediálního prostoru a nálepkováni.

Velká část západní Evropy se ocitla v další etapě - manipulační tlak byl posílen o vytváření atmosféry srachu. Terroristické útoky zdánlivě narážejí na odpor společnosti, ve skutečnosti ale ovlivňují celé společenské dění. Západní společnost se za poslední dekádu velmi viditelně změnila. Přibyla tabuizovaná témata, mění se oblékání a i vzorce chování obyvatel z oblastí, kde k útokům dochází. Nákaza společnské korektnosti je silnější než pud sebezáchovy a nedovoluje pojmenovat příčiny proměn společnosti - a ta se proto bude měnit dál, bez jakéhokoli ohledu na skutečný rozsah počtu obětí terroru nebo proklamovaná odhodlání terroru čelit.

O další stupeň dál se dostalo Turecko, ale víceméně třeba i Rusko nebo Ukrajina. Polarizace společnosti dosáhla (někde i přesáhla) velmi tenkou hranici, za kterou je občanská válka. Názoroví oponenti se ztrácejí, jsou vražděni nebo utíkají do exilu.

Naše společnost na tom evidentně ještě není tak zle. Ale v posledních 2-3 letech sledujeme viditelný posun a je jasné, že půjde-li vše dál stejným směrem a tempem, bude hůř. Není to důvod k panice, ale určitě také ne k bohorovnému pocitu, že vše je v pořádku a kdo říká něco jiného, je hysterka.

Terrorismus u nás jsme zatím nepoznali. Opravdu?

Špička ledovce

Častý argumentační faul totiž marginalizuje současnou vlnu islámského terrorismu tím, že počet lidí, kteří zemřou při dopravních nedohách je každoročně mnohem větší. Dokonce i obyčejné vraždy mají každoročně mnohem víc obětí než terorismus v Evropě. A co, také jsme tu měli terroristické organizace jako IRA nebo ETA, Rudé brigády nepočítaje.

Irelevantnost debaty o obětech autonehod je doufám myslícímu čtenáři jasná. Ani "neterroristické" vraždy nemají s tím islámským terrorismem nic společného - žárlivý manžel, který utluče milence své ženy totiž málokdy tímto činem prosazuje politické cíle. IRA nebo ETA už nějakou podobnost ukazují, jen základní odlišnost je v tom, že šlo o hnutí, která byla výrazně lokalizovaná a jejich cílem bylo získání nezávislosti určitého území. Nejblíže z jmenovaných jsou Rudé brigády, protože ty byly vyloženě ideologickou terroristickou organizací, naštěstí také poměrně lokalizovanou a jeden z podstatných rozdílů je v tom, že své politické cíle otevřeně deklarovala a nesnažila se maskovat nálepkou náboženství.

Jenže všechny tyto argumenty obsahují v jádru ještě daleko větší faul (či nepochopení věci). Terrorismus má mnoho vrstev a mnoho projevů. Vraždění, výbuchy, přepadení, střelba... to je jen špička ledovce. Tím spíš je zcela mimo mísu poukazování na islámský stát. Islámský stát nedělá islám lepší ani horší, dokonce svým způsobem je dobře, že nejhorší zběř, která je rozhodnutá prosazovat islám násilím, lokalizuje na jedno místo. Likvidace islámského státu nesníží nebezpečí terrorismu v Evropě, ba naopak. Stejně jako nezastaví ani nepřibrzdí migrační vlnu z východu. Ta je vyvolaná úplně jinými silami a zmizení IS nebo ukončení občanské války v Sýrii odebere migrantům záminku, nikoli motiv. Boj proti nejkrvavejším projevům islámského radikalismu nesníží nebezpečí a nepřijatelnost islámu. Nemá velký efekt bojovat proti projevům, podstatné je zaměřit se na likvidaci příčin.

Je správné spojovat ho s islámem a migrací?

Často se mi někdo snaží vysvětllit, že "islámu je mnoho druhů" a "většina muslimů jsou slušní lidé". Popravdě islámu je mnoho odnoží, ale z našeho pohledu mezi nimi není velkých rozdílů. Stejně tak překlady Koránu jsou v detailech různé, ale ve své podstatě v nich není zásadní odlišnost. Většina muslimů jsou samozřejmě slušní lidé, nicméně žijí ve svém myšlenkovém světě, který vychází z pseudonáboženských představ pouštního lupiče, vraha a pedofila ze 7. století a tomu odpovídají.

Podívejme na pár grafů, které míru odlišnosti demonstrují. Vycházejí z rozsáhlého výzkumu >>, který mapoval postoje muslimů v mnoha zemích světa. Kdybychom chtěi hodně zestručnit, jak vypadají rozdíly mezi muslimy žijícími v Evropě a těmi, z nichž se rekrutují lidé tvořící současnou migrační vlnu, rozdíly samozřejmě jsou. Ti evropští (Albánci, Bosňáci atd. jsou tolerantnější a nám názorově bližší, Pákistánci, Afričané, Indonézané a další žijí v myšlenkovém světě, který s tím naším velmi obtížně hledá vůbec nějaké průniky.

Na islámu vůbec není nejhorší a nejnebezpečnější terrorismus. Na islámu je nejhorší samotný myšlenkový svět, který je zaklíčovaný do podstaty islámu. Vztah k ženám, vztah k jinověrcům nebo ateistům, vztah k řešení základních životních otázek, smysl života viděný v memetickém násilném i nenásilném mesianistickém šíření vlastní politické ideologie.

Když takový průměrný muslim přijde do Evropy, je zděšen naší sekulární společností, kterou nechápe, nerozumí, proč tak chceme žít, a za svou povinnost cítí nás od ní ochránit a přesvědčit nás, abychom konvertovali. Průměrný muslim, který přijde do Evropy, zcela přirozeně ignoruje náš právní systém. Nezajímá ho a nehodlá se jím řídit. Pokud se s ním dostane do konfiktu, považuje to za křivdu a žádá "nápravu". Máme ustoupit, udělt mu výjimku, akceptovat existenci právního dualismu v muslimské společnosti, byť v Evropě. 16% z imigrantů považuje za akceptovatelné tyto "dobré a správné věci" prosadit jakoukoli cestou, přičemž sebevražedné atentáty, pokud nás umravní, jsou legitimní cesta. 16% nezní tak hrozně, řeknete si. Tak jen připomenu, že z loňských 2 milionů imigrantů je to zhruba 320.000. Ne, že by to byli přímo terroristé. Je to ale skupina lidí, kteří terrorismus považují za relevantní cestu dosažení cíle a terrorismus budou podporovat, stejně jako jeho pachatele.

S muslimy trvale usazenými v Evropě je to lepší a tam se podpora třeba zrovna terroristických útoků pohybuje kolem 3%. Je to tím, že velká část v Evropě usazených muslimů islám prostě zanedbává. Z pohledu islámu jsou to špatní muslimové, kteří se neřídí svatými texty, do mešity chodí zřídka (jestli vůbec). U mnoha z nich se ale často stane proměna, která docela dobře popisuje to, čím nás krmí média, když k nějakému masakru dojde. Mnoho takových laxních muslimů, ocitnou-li se v náročné životní situaci, propadnou víře, islám začnou brát vážně a důsledně a pravidelně chodí do mešity, kde získají návod na správný život. Když média říkají, že terroristický útok spáchal psychicky narušený člověk, vlastně vůbec nelžou. Samotný islám se navíc chová podobně jako duševní nemoc, protože člověka odřeže od reality a zkontrastní pouze jeho povinnost upravit svět okolo do souladu s vírou.

Islám je proto neslučitelný se sekulární demokratickou společností tvořenou svobodnými lidmi, protože svou podstatou vede k nastolení teokratické totality. Všimněme si, že 69% muslimů považuje za legitimní požadavek, aby právo šaríja zcela nahradilo sekulární právní systémy. Nejde o to, jestli chtějí nebo nechtějí koexistovat v sekulárním prostředí, jde o to, že změny v tomto duchu si vynutí, jakmile jich bude v dané zemi dost a budou mít dostatečnou politickou sílu, příp. sílu, která bude kombinovat všechny prostředky uvedené v první infografice tohoto článku. Není místo pro nějaké soužití nebo dokonce symbiózu, jako toto místo není při setkání zdravé tkáně a rakovinných buněk. Je možné buď tělo vyléčit a zachránit, nebo ho rakovina celé pohltí. Rakovina také nechce nějakou formu koexistence. Stejně jako islám chce všechno.

Zkušenost, která funguje už 1400 let, říká, že když je muslimů v zemi velmi málo, snaží se být neviditelní, ale neintegrují se. Pokud se jejich počet ve společnosti vyšplhá někam k zhruba 5%, začnou se viditelně (a hlasitě) snažit o pomalou přeměnu celé společnosti k svému obrazu. Pokud se jejich počet začne blížit 10% populace, začnou tuto přeměnu prosazovat veškerou silou a prostředky - včetně nejhrubších forem terrorismu. Je to zákonité. Nepřítomnost islámu není 100% zárukou, že nedojde k terroristickému útoku z nějakých jiných důvodů. Přítomnost islámu v zemi je ale 100% zárukou, že k terroru docházet bude.

Masívní imigrace svým způsobem neintegrovatelných muslimů v kombinaci s existencí mešit přímo v Evropě představuje sice ne 100% příčinu terroru, ale činitele, které terroru přispívají podstatnou měrou. Zní to konfliktně a netolerantně, ale chceme-li zastavit rozjíždějící se vlnu islámského terroru v Evropě, musíme zastavit imigrační proud a redukovat ho jen na skutečné azylanty (kterých je zhruba promile z celkového počtu) a musíme okamžitě a důsledně uzavřít všechny mešity, kde dojde k výzvám k porušování našeho právního systému, zde kázající ímámy musíme okamžitě a důsledně trestně stíhat, trestat, a pak většinou i následně vyhostit, a budovy, patří-li islámským spolkům, konfiskovat. Bez ohledu na to, že to vyvolá hysterickou vlnu pokřiku a nenávisti těch, komu současný trend vyhovuje.

Proč tolik cavyků, prostě islám přijměme

Docela častá reakce na střet s islámem a jeho odmítání je Tak ho prostě přijměme. Vždyť islám je prostě jenom náboženství jako jakékoli jiné, existuje právo na svobodu vyznání a vůbec, proč se k islámu chceme chovat jinak než třeba ke křesťanství.

Přiznávám, že kdyby hrozilo, že tu budeme mít církevní teokracii, tak budu mezi prvními, kdo bude bojovat proti. Jenže islám je ještě jiný šálek kávy. Není to náboženství jako každé jiné. Je to politicko-právní systém, jehož náboženská, duchovní, část představuje jenom malý díl do skládačky. Kdyby šlo jen o něčí víru, skutečně, ať si každý věří na tu mytickou bytost, která je mu sympatická. V okamžiku, kdy součástí této "víry" je ustavení právního systému, který ignoruje základní lidská práva a hodnoty, který ženu považuje za méněcenou, stejně jako nevěřící, jsme někde jinde.

Kdybychom islám přijali, všichni ti levicoví vítači by zaplakali první. Nadšeně vítající slečny by opustily svá vysokoškolská studia kulturologie, zanechaly cestování, oblékly mravné oblečení a zavřely se u plotny, aby mohly sloužit. Fakt, že Evropa zažila v posledních staletích velký pokrok a dospěla k dnešní prosperitě, není náhodou, je výsledkem vývoje naší společnosti. Kdybychom akceptovali islám, vrátíme se o pár staletí zpět - přesně tam, kde uvízla společnost islámská. Přičemž přesně tam ale směřuje veškeré úsilí islámských terroristů. Změnit naši společnost k obrazu společnosti jejich.

Pryč s tou nenávistí

Také jste se setkali s tím, že největší problém nejsou islamisté, ale ti, kdo nevítají migranty a chtějí uzavřít mešity, kde se vyzývá k ignoraci zákonů a boji proti nevěřícícm? Každý správný vítač a levičák v tom má jasno. Zavřete odpůrce islámu, a bude klid.

Nebude. Protože nějak přestali chápat, kde je příčina a kde je následek. Prvotní příčina není v xenofobním odporu vůči neznámému krásnému islámu. Prvotní příčina je v tom, že lidem anžto nejsou hloupé stádo, nemůže ujít, co se děje u našich západních sousedů a proces zbourání naší společnosti a její nahrazení společností islámu-přátelskou (tedy islámskou) se jim nelíbí. Že v ČR zatím nic nebouchá, statisíce migrantů se nám sem nevalí a nikdo nevystřílel ještě vůbec žádnou redakci, je moc dobře. Ale znamená to velmi málo. Znamená to jen, že u nás islám ještě nemá to postavení, aby to pro něj bylo výhodné. Začne se to dít, pokud připustíme, aby ho tu měl a jeho stoupenců tu bylo viditelné % populace jako v Německu nebo Francii.

Nepropadejme panice

V ČR zatím nepotřebujeme podnikat velké změny. Spíš by bylo dobře, abychom nedělali žádné hloupé změny. Neměli bychom změkčovat azylový systém, vyvíjet jakoukoli afinitu migrantům. Volební právo patří jen občanům a občanství se nerozdává na potkání, není to laciné cigáro z umaštěné krabky, má svou hodnotu. Pokud jde o domácí scénu, stačí nepodlehnout tlaku levicových extremistů typu Šabatové nebo Dienstbiera, kteří by občanství rádi znehodnotili a jeho cenu rozmělnili. Protože jejich politickému programu nevyhovuje sebevědomý občan, ale rádi ho nahradí pokorným žadatelem.

Stejně jako kdekoli jinde v EU bychom ale měli bedlivě sledovat dění v mašitách, které jsou u nás provozovány ilegálně (papírově jde o kulturní centra, jazykové školy apod.). Pokud se najdou indicie dosvědčující, že zde probíhají kázání namířená proti sekulární společnosti a proti demokratickému systému, je na místě zasahnout okamžitě a velice důsledně - trestně stíhat takové kazatele, vyhošťovat všechny podobné osoby, odebírat povolení k trvalému pobytu, (ilegální) mešity uzavřít, stíhat organizace, které je provozují.

V rámci EU by ale se naše vláda měla snažit, aby řešení hledala celá EU - aby hranice Schengenu byly opravdu střežené, abychom nekrmili islamizující se Erdoganův diktátorský režim, aby se italská pobřežní stráž neměnila na taxislužbu, která denně od afrických břehů dopraví přes 3.000 bezohledných migrantů. Z Česka to můžeme ovlivnit jen velmi málo a zprostředkovaně, musí to udělat naše vláda.

Posláním politiků není občany přesvědčovat, vychovávat, zesměšňovat, potírat... smyslem existence politiků je občanům sloužit.

Pokud naše politické elity budou trvale odmítat vnímat, že občané vyslovují nějaký zcela legitimní požadavek a budou mít pocit, že mají jakési vyšší poslání konat univerzální Dobro - a v jeho důsledku budou občany marginalizovat, zesměšňovat, snažit se poučovat a vychovávat, zřizovat agentury, jejichž úkolem je za státní prachy udávat a ostrakizovat lidi s odlišným názorem, pokud budeme mít ve vládě zoufalce, kteří se považují za povolané k tomu, aby názorové oponenty za jejich postoje stíhali, bude se společnost polarizovat.

Pokud politické elity zacyklí nesoulad s vlastními voliči, ve finále opravdu stoupne podpora extrémistických stran. Pokud se na politické scéně objeví pravicoví extrémisté a nota bene budou úspěšní, nebude to vina hloupých občanů, ale vina arogantní nadutosti politických špiček přichylujících se stále otevřeněji k extrémistům levicovým.

Kdyby k tomu mělo dojít, máme tak dekádu, než se levicovým chiliastickým cvokům povede společnost opravdu rozvrátit a dohnat na pokraj občanské války. Nemusí to doběhnout až tak daleko, a doufejme, že nedojde. Pokud včas vyměníme politické špičky za takové, které budou schopné a ochotné poslouchat a identifikovat možná skutečná rizika a jejich příčiny. Jestli tedy chceme uchovat sekulární svobodnou pluralitní demokratickou společnost. Jestli stojíme o kvazikomunistickou islámskou teokracii, je to jednodušší, stačí nedělat nic a říkat si, že je vše v pořádku.