Jenom blázen by si totiž mohl představovat, že zbytek EU bude pokračovat v nezměněném kurzu. Nemá smysl se s Brity loučit. Dřív či pozděj budeme Brity následovat. Ne, že by současní eurovůdci neprahli po pomstě, ale nebudou k ní mít příležitost.
V ideální virtuální realitě by Juncker, Evropská komise i Merkelová s Hollaandem složili funkce a odstartovali reformu unie. Protože britské NE znamená, že EU v současé podobě končí a občané EU si pokračování kurzu, který současní vůdcové drží, nepřejí. Je to fiasko ne Britů, ale dosavadní politické elity EU. Jenže nežijeme v ideální virtuální realitě a od těhle lidí žádnou sebereflexi čekat nelze.
K reformě a výměně šéfů nedojde. Spustí se tedy domino dalších odchodů. K žádnému Brexitu nedojde, nestačí k němu dojít. Než stačí proběhnout všechny procedury potřebné k rozchodu EU a Británie, velmi pravděpodobně už od EU odpadne celá řada dalších států.
Jenže prakticky nedojde ani k žádnému apokalyptickému "rozpadu" EU. Zatímco se bruselské úřady se svými předsedy komisí a prezidentem (napadá mě, kdo je to vlastně aktuálně?) v průběhu postupných -exitů začnou rozplývat, vznikne paralelně mezinárodní organizace, která bude tím, co bylo původními myšlenkami EU. (Koneckonců už dnes tu máme EFTA.)
Společný svobodný prostor spojující zónu volného obchodu, Schengen a NATO jako vojenskobezpečnostní zastřešení.
Praktický dopad bude obdobný tomu, kdyby se EU opravdu reformovala. Žádné z těch změn nebudou skokové a ani rychlé - jde o horizont třeba 10 let. Občas bude ten proces provázen nervozitou, ale o velkolepá emotivní vyjádření jakéhokoli druhu nejsou na místě. Nebojte, nezačne válka, zemětřesení, nepřiletí invaze UFO ani nás nevybombarduje Putin. Je to příležitost dostat věc zpět na koleje. Sesednout z mrtvého koně.