Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Islám způsobuje křivici

17. 08. 2016 8:08:08
Určitě si při přečtení titulku říkáte, že mi z vedra přeskočilo nebo jsem se přidal do nějaké divné fašistické party. Ale než půjdete vytáčet telefon na psychiatrii, dočtěte do konce, jsou tu totiž docela zajímavé souvislosti.

Abych se nechlubil cizím peřím, navedla mě kamarádka citující výsledky studie publikované v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. Studie uvádí, že značný díl populace má nedostatek vitamínu D a u části populace je nedostatek vyloženě kritický a zdraví ohrožující. Především do Evropy se vrací zdravotní problémy, které jsme považovali za minulost - v Evropě se znovu rozmáhá křivice a stoupá procento především žen postižených osteoporózou - řídnutím kostí. S počtem jejich narozených dětí navíc toto riziko stoupá.

Když se snažili najít souvislosti, došli ke zpočátku šokujícím zjištěním, že podobné zdravotní problémy jsou zhusta velmi přesně lokalizovatelné - v některých evropských zemích jejich výskyt raketově stoupá, jinde vůbec. A dokonce v některých městech jakoby v jedné ulici nebo čtvrti byla nějaká geopatogenní zóna, v sousední bylo vše v pořádku. Vysvětlení tušíte už z nadpisu: Tenle problém se velmi rychle šíří s šířením muslimských ghet, postižené jsou nejvíce muslimky, které nosí burku, hidžáb nebo podobný oděv, který pokrývá celé tělo.

A je to naprosto logické - i naši prapředci, když přišli do našich zeměpisných šířek, byli snědí. Pigment si přinesli z jižních oblastí, kde chránil před přemírou účinků UV slunečního záření. Jenže tahle ochrana byla v Evropě nadbytečná a překážela tvorbě vitaminu D. Ten se v těle tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, který je derivátem cholesterolu. Mezi našimi předky tedy byli v procesu evoluce úspěšnější ti, kdo měli vrozené odchylky, v jistém smyslu "poruchy", pigmentace a byli světlejší. Svou světlou pleť pak přes dlouhodobý evoluční proces předali nám. Světlost naší pleti je přiměřená zeměpisným šířkám Evropy, stejně jako černočerný Afričan je geneticky perfektně přizpůsoben životu kolem rovníku.

Když silně pigmentovaní lidé začnou žít v našich severnějších šířkách, jsou v mírné nevýhodě. Michael Holick z Bostonské univerzity říká, že v populaci USA mají průměrní Afroameričané až třetinový deficit vitaminu D proti průměrnému bělochovi - a i průměrný bílý Američan má tyto hodnoty někde kolem 2/3 stavu, který by byl ze zdravotního hlediska žádoucí. Přičemž už zdřívějšku je známé, že řídnutí kostí a nedostatek vitaminu D statisticky mnohem častěji postihuje ženy.

Sama o sobě tahle genetická nevýhoda nemusí nic znamenat. Stačí aby dostatečně vyhledávali sluníčko .Čím víc pigmentu, tím víc sluníčka. A i my bychom měli své tělo nastavovat sluníčku víc než to děláme. Protože naši předci byli na sluníčku mnohem více než my a k tomu si škodíme krémy s vysokými ochrannými UV fraktory. Před nějakými 20-30 lety byl nejvyšší používaný ochranný faktor 16 a nejčastěji jsme používali krémy s faktorem 4. V té souvislosti se také Michael Holick snaží působit osvětu, která sníží (nad)užívání krémů s ochranným faktorem 30 a více.

Potrava na tvorbu vitaminu D má vliv velmi malý. Jenom několik potravin nám v tom směru trochu pomůže: rybí tuk, tučné ryby, játra, žloutek, fortifikované oleje - většinou za studena lisované, nerafinované - některé rostlinné tuky, pokud jsou vyrobené šetrnou cestou. Klinické testy také nepotvrdily reálný pozitivní vliv jakéhokoli doplňku stravy a různých zázračných vitaminových tablet. Na ně klidně zapomeňme, protože jde o vyhozené peníze.

A vitamin D má mimochodem velmi důležitou funkci i při zajišťování imunity - čtyřem z pěti onemocněním rakovinou předcházel dlouhodobý nedostatek vitaminu D, údajně bez výjimky všechny oběti chřipky H1N1 trpěly nedostatkem vitaminu D. A mohli bychom pokračovat.

Prostě potřebujeme sluníčko.

Ale vrátím se k tomu zdánlivě absurdnímu tvrzení v nadpisu. Pokud ženy v Evropě, notabene ženy vysoce pigmentované, nevystaví svou pleť v dostatečné míře slunečnímu světlu, je vlastně logické, že budou mít problém s vitaminem D, a jeho nedostatek jim a jejich dětem způsobí předvídatelné zdravotní komplikace.

Autor: Tomáš Houška | středa 17.8.2016 8:08 | karma článku: 37.80 | přečteno: 2440x

Další články blogera

Tomáš Houška

Pošta poskytuje nové služby

Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili?

29.5.2017 v 19:09 | Karma článku: 24.97 | Přečteno: 1045 | Diskuse

Tomáš Houška

Kterou část těla máme mít semknutou?

Naši europolitici říkají, že se vše vyřeší, když se semkneme. Ale začlo mi vrtat hlavou, který orgán máme semknout?

25.5.2017 v 22:29 | Karma článku: 41.02 | Přečteno: 1447 | Diskuse

Tomáš Houška

Evropský parlament uzákonil Den zbytků

Prostě celá unie bude povinně šest dnů střádat zbytky a sedmý den nikdo nebude smět jíst nic jiného než zbytky. Nedělám si srandu, ten legislativní výron opravdu vznikl.

18.5.2017 v 8:16 | Karma článku: 42.96 | Přečteno: 3998 | Diskuse

Tomáš Houška

Největší zaměstnavatel v ČR propouští

V dobách největšího rozmachu zaměstnával v ČR přes milion lidí. Posledních několik let vytrvale propouští, letos v propouštění zrychlil a propouštění bude okračovat i v příštím roce. Zmizí řádově desítky tisíc pracovních míst.

30.1.2017 v 9:09 | Karma článku: 48.91 | Přečteno: 69777 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 205 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 325 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.64 | Přečteno: 438 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 225 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.67 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 208 Celková karma 36.32 Průměrná čtenost 4101

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.