Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Němec s íránskými kořeny nebo Íránec žijící v Německu?

23. 07. 2016 10:34:13
Včera večer média předvedla dokonalé cvičení v dovednosti mlžit a pokud možno nepustit informace, které by osvětlovaly, co že se to v Mnichově vlastně stalo.

Nakonec to korunovala konstatováním, že vrahem byl Němec s íránskými kořeny. Žil v Mnichově víc než dva roky a při střelbě na děti podle jedné svědkyně křičel Alláhu Akbar! Jestli to tak tedy bylo.

Ale nechci psát hejt ani na média, ani na islám nebo nedejbůh Íránce, dokonce ani nechci psát o terroristech. Fascinuje mě, jak moc se štítíme pojmenovávat věci (a lidi) pravými jmény. Jak moc jsme podlehli šalbě, že skutečná národnost člověka je něco odpudivého, s čím neradno nakládat nebo s ní počítat.

Média už zásadně zcela mlží o skutečné identitě těch vrahů, jen když někde unikne jméno Ali, Hassan, Abdul, Khaliff... čtenáři dojde, že to nebyli Dánové, Němci a Francouzi, ale Arabové, Turci, Pákistánci.... žijící v Evropě.

Abychom si rozuměli, když se odstěhuju do Austrálie, budu stále Čech. Čech žijící v Austrálii. Nepovažuju to za nadávku, vlastně jsem na to hrdý a ani bych nechtěl, aby se o mně třeba psalo, že jsem Arab s českými kořeny. Když se můj kamarád George usadil v Praze, je to stále Američan žijící v Praze. A to i když je to už 25 let. Mluvit o provozovatelích obchůdku u nás v baráku jako o Vietnamcích žijících v Praze mi nepřijde ničím xenofobní. Mám je rád, a jsem rád, že tu ten obchůdek mají, vážím si jich. Jenom se netvářím, že Vietnamci nejsou. Navíc na tom necítím nic hanlivého. A to mluvíme o lidech, jejichž děti už mluví perfektně česky, integrovali se, slaví s námi naše svátky a pláčou naše bolesti a vnuci těhle obchodníků už se za Čechy sami budou považovat.

A v jednu chvíli je zcela automaticky za Čechy začnou brát i všichni okolo. Ta doba záleží na nich - na rychlosti integrace, vnímání vlastní identity. Když přijdu do onoho obchůdku, a v televizi jim běží MS v hokeji, protože fandí ČR, začínám si říkat, že u některcýh ta chvíle přijde velmi rychle. Je to jen jeden z řady znaků - osvojení jazyka, získání občanství, přijetí kulturních a civilizačních standardů...

Pokud třeba Německo hraje fotbal proti Turecku, komu fandí v Německu žijící Turci? Je to banalita? Není: Zcela akademicky, kdyby proti sobě ve válce bojovolo Německo s Tureckem, na čí stranu by se postavili? Přitom nemyslím, že by všichni volili stejně; integrace probíhá u každého jinak. Kdyby ČR vedla soudní spor s katolickou církví, komu podvědomě fandíte? Jste víc Čech nebo víc katolík? Co je nejvnitřnější část naší identity? Jsou to jemné, zdánlivé banality, které v součtu skládají vážné odpovědi. Když německé Turky necháte, aby vyjádřili svou identitu, co odpoví? Evropan? Němec? Turek? Muslim? V Německu nedávno vznikla strana, která bude sdružovat Turky vyznávající islám, tedy v případě jejích sympatizantů je odpověď jednoznačná. Ti se integrovat ani nechtějí. I když mají německé občanství, nejsou to Němci s tureckými kořeny, ale Turci žijící v Německu. Stejně jako většina Arabů žijících ve Francii stále ještě nepřipomíná Francouze s arabskými kořeny, ale jsou to Arabové usazení ve Francii. A to přesto, že někteří už v třetí generaci.

Nebo tomu mám rozumět tak, že sama média berou označní "muslim" "Arab" "Turek"... za natolik odpornou nadávku, že je třeba se jí vyhnout? Nebo nás chtějí přesvědčit, že ten, kdo se modlí Alláhu akbar! není muslim, ale prostě jen psychicky narušený chlapec? A nemělo by se to tedy léčit?

Autor: Tomáš Houška | sobota 23.7.2016 10:34 | karma článku: 43.54 | přečteno: 3101x

Další články blogera

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 502 | Diskuse

Tomáš Houška

Zborov

Původně jsem chtěl napsat velký podrobný článek o bitvě a souvislostech, o tom, co se dělo před 100 lety. Ale nějak jsem si to rozmyslel, do duše se mi vloudily souvislosti zcela současné.

2.7.2017 v 9:42 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 529 | Diskuse

Tomáš Houška

Pošta poskytuje nové služby

Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili?

29.5.2017 v 19:09 | Karma článku: 26.02 | Přečteno: 1110 | Diskuse

Tomáš Houška

Kterou část těla máme mít semknutou?

Naši europolitici říkají, že se vše vyřeší, když se semkneme. Ale začlo mi vrtat hlavou, který orgán máme semknout?

25.5.2017 v 22:29 | Karma článku: 41.10 | Přečteno: 1512 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Prouza

Když u nás ženy takové...

...tu naše drahá vlast, vlast naše zachráněna!“ zapěl jsem si s Oskarem Nedbalem při poslechu rozhovoru s mladou českou studentkou, co se proboxovala až na americkou Stanfordskou univerzitu. Pak mi dobrá nálada umrzla.

24.9.2017 v 10:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jakub Kouřil

Dvě velké evropské drogy Alkohol a Křesťanství

Jejich první dealer, zemřel na kříži ................................................................

24.9.2017 v 9:30 | Karma článku: 4.05 | Přečteno: 158 | Diskuse

Karel Ryšán

Proč?

Blackout je něco strašného. Dovedete si vůbec představit, že v jednadvacátém století zhasnou na rozsáhlém území všechna světla, zastaví se vlaky, metro, vypnou lednice a potemní nemocnice? Bez elektřiny nemůžeme existovat.

24.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 115 | Diskuse

Irena Aghová

Společnost: O škodlivosti stresu

Téměř denně a několik let se stále hovoří, píše a diskutuje o škodlivosti stresu a lidé jsou nabádáni, aby se mu bránili a čelili mu. Ale co když právě to nabádání způsobuje stres?

24.9.2017 v 5:34 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 112 | Diskuse

Klára Tesařová

Přijít k tanci jako beznohý na parket 1

Ne. Nechodila jsem na gymplu do tanečních. Ne. Nebyla jsem na na maturáku, protože nenávidím šaty a vysoké štekle. Ano! Na mý starý 24letý kolena jsem se rozhodla začít frajerům šlapat na nohy.

23.9.2017 v 16:16 | Karma článku: 6.94 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4091

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.