Božstvo nebo satan

A nic mezi tím. Mluvit o českých politicích má jeden zásadní problém: Nikoho nezajímají jejich názory nebo dokonce skutky. Zajímá nás jejich mediální obraz a až scholasticky vnímaná představa sil, které představují. 

Už dloouho jsem nepotkal nikoho, kdo by připustil něco jako "Starej Procházka má v tom a tom pravdu, ale v tomhle pekelně ulít". Ne, to nejde. Prostě dotyčného buď berete nebo neberete.

Je víceméně jedno, koho, do daného schématu dosadíte: Zeman, Havel, Klaus, Halík, Babiš, ...vidíte, vlastně ani nevim, kdo je právě předsedou ODS... nebo kdokoli další. Buď je dotyčný řadí mezi bohy, a pak mají prostě univerzální pravdu a stávají se čímsi jako pokračovatelem apoštolské tradice, nebo je dotyčný esencí zla a není možné ani na zlomek připustit, že v něčem mají pravdu.

Že Zeman prý rozděluje národ. No, přiznejme, že i Havel rozděloval národ, stejně jako Klaus, a stejně jako ho bude rozdělovat kdokoli další, kdo bude mít nějaký vlastní názor. Protože to není podstatné. Ten národ je rozdělený někde uvnitř implicitně, ty politiky k tomu vlastně ani nepotřebuje. Něco, jako když se na stadionu potkají fanoušci Sparty a Baníku. Samotný fotbal vlastně vůbec nepotřebují, jde o to znectít tu druhou partu, protože jsou to debilové.

Zneklidňuje mě to. Kolikrát mám tendenci říct, že s někým v něčem opravdu hodně souhlasím a v jiném nesouhlasím. Že neni ani bůh ani satan, že prostě něco vidí dobře a jiné ne. Možná čekáte, že řeknu, z které strany to vidím, jestli fandím Baníku nebo Spartě. Inu, já bydlím kousek od Sparty a když se hloučky těch mamlasů porvou na ulicích a zporáží nám popelnice, aby demonstrovali svojí intelektuální nadřazenost, byl bych nejspokojenější, kdyby jim poskytli terapeutickou ledovou sprchu z vodních děl bez přihlížení kterému klubu vyřvávají debilní hesla.

Jak to souvisí s těmi politiky? Je smutné to přiznat, ale někdy bych stejnou terapii doporučil všem voličům, kteří si svou občanskou angažovanost pletou s fotbalovým chulligánstvím.