Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V globálním světě kvete globální multizávist

20. 06. 2015 12:00:00
Debata o touze neevropanů dostat se k nám a uniknout té smrtící bídě a teroru místní šílené vlády vede hodně lidí k povýšenému pocitu nadřazenosti a vnímání sebe sama jako božstva, co je vyvolené k tomu tomu spasit svět.

Případně k pocitu studu, že my se máme tak dobře a oni tak špatně. Protože nemůže být jinak a když se někdo má dobře, znamená to, že někdo jiný se má špatně.

Nejdřív odbočím - ano, takovým Eritrejcům nebo Somálcům se jistě nežije snadno. V jejich zemi vládnou choré despotické islámské totality. Nechtěl bych tam žít. Nicméně, pokud uprchnou do sousední neislámské Etiopie, dostanou se v podstatě s jistotou do bezpečí. Kdyby šlo jen o útěk před islámskou totalitou, stačilo by jim překročit etiopskou hranici, žádná plavba přes Středozemní moře.

A trochu bych v jejich motivacích očekával chuť začít proti té islámské magořině bojovat a udělat doma pořádek. Udělají-li mi doma bordel islamisté, co mám v hlavě, pokud ten islám jdu šířit do světa?! Přesvědčení o tom, že tenhle islám, před kterým utekli, teď přivezou k nám, no to opravdu neberu. Ale to odbočuju:

Shodněme se, že to, co je žene na sever není úprk před politickou situací (to by jim stačilo odejít do sousední země), ale touha žít ve větším materiálním komfortu. Uprchnout z chudoby. Chudoba dnešních Afričanů je pojem, který stojí za velké zamyšlení. Samozřejmě, když jejich životní standard srovnáme s tím, v čem žijeme my, jsou strašně chudí. Ale kámen úrazu je právě v tom srovnávání. Naši předci totiž zase nebyli o tolik bohatší a to ještě docela nedávno. Průměrný Evropan dnes užívá stejnou, ne-li vyšší, životní úroveň, jaká byla dostupná jen těm zcela nejbohatším lidem na světě. Žijeme standard, který před dvěma stovkami let neměli ani členové panovnických rodin. Znamená to, že život v devatenáctém století (nebo nedejbůh dříve!) byl k nepřežití příšerný a naši pradědečci byli jen politováníhodnými nešťastníky?

Jakmile by totiž takový Afričan začal svou životní úroveň srovnávat - ne s životní úrovní průměrného Evropana - ale s životní úrovní svého dědečka, došel by velmi pravděpodobně k šokujícímu zjištění, že je velmi bohatý. Myslíte, že blouzním? Vůbec ne. Životní úroveň v zemích, ze kterých k nám statisíce imigrantů míří, se za poslední dvě tři generace citelně zvýšila.

Zvýšila se natolik, že pro velké množství z nich je myslitelné dát dohromady 3.000 $ a zaplatit gaunerovi, aby je dostal do Evropy. Zvýšila se natolik, že pro velké množství z nich je normální věcí televize. A v té televizi vidí přes celou planetu. Jen bohužel vidí tu realitu tak trochu křivě a naprosto povrchně. Ale tahle televizní "realita" jim stačí k představě, že u nás se lidé mají neuvěřitelně dobře - což je pravda, i když nevidí mechanismus, proč tomu tak je. Ocitají se ve stejné situaci, jako když desetiletí kluci vidí western: Je to nádherná romantika a mají pocit, že by tam chtěli žít a navíc by tam jistě královsky uspěli. Bohužel tam nejspíš vedle nich není dospělý, který by je uvedl do skutečné reality. A tak vyrážejí za svým snem, který (na rozdíl od westernové pohádky) skončí špatně. Stejně jako by špatně skončilo, kdyby se desetiletí kluci dostali na divoký západ doopravdy.

Jenže než se jim vysmějeme, uvědomme si, že ke stejnému myšlenkovému omylu podléhá i naprostá většina nás. Kamarád, který dělá víceméně totožnou práci jako já, bere v přepočtu čtyřikrát tolik co já. A to přesto, že ceny u nich jsou vyšší o trochu, ale rozhodně ani ne dvojnásobné. A nedělá víc, lépe... Prostě žije v Německu. Je to křivárna, co? Svět je nespravedlivý.

A soused má lepší auto. Každý den se mi to připomíná, když ho na ulici míjím. V tom to je. Nejde o to, že bych měl špatné auto, že by mi nesloužilo. Co by za něj můj děda dal! Ale soused má lepší.

Dokud nevím, že soused má villu s 26 pokoji a teakovým obkladem, neřeším, že já ji nemám. Netrápí mě to. Vlastně na to ani nepomyslím. Řešit to začnu až v okamžiku, kdy rozdíl mezi námi dvěma vidím a uvědomím si ho. Propadnu nemoci zvané závist. A to přesto, že nemám představu, k čemu by mi jeho villa byla.

Mám pocit, že bychom se měli mít zhruba stejně, že takhle je to nespravedlivé a vůbec.

Blbé je, že i závist dnes funguje globálně.

Ve skutečnosti na tom není nespravedlivého vůbec nic. Tak to prostě je. Můžu se sebrat a jít se zeptat v Německu, jestli bych tam nemohl žít a pracovat. Možná řeknou jo. Protože budu umět jejich jazyk, možná něco, co jim bude prospěšné, umím, budu se orientovat ve společnosti a budu koukat tam spplynout s prostředím tak, aby mohlo dojít k prosté a férové výměně. Ale možná řeknou ne, a budu mít smůlu. To je jejich právo.

Ale hlavně bych se měl naučit vnímat svět očima dospělého člověka a neuvažovat o tom, že se soused má lépe. Protože srovnání se sousedem smysl nedává. Jediné smysluplné srovnání je uvědomit si, o kolik se mám lépe než mí prarodiče a o kolik lépe se pravděpodobně budou mít lépe moji vnuci. Pokud jim tedy naši zemi dokážu předat v aspoň takové kondici, v jaké jsem ji převzal sám.

Úvaha o tom, jestli Afričané mají "právo" jít po statisících do Evropy, je ve skutečnosti úvahou o chápání "spravedlnosti" světa. Je o mém právu vzít si sousedovo auto a nastěhovat se do jeho villy. Protože on je bohatý a já (ve srovnání s ním) chudý.

Pokud jsme dospělí, můžeme si říci Sousedovo auto je mi jedno. Já žiju svůj život za sebe, ne kvůli srovnání se sousedem. A ostatním můžu říci Kluci, proberte se, ten nápad byla volovina a žene vás sem závist a pokřivené nepravdivé představy. Když sem přijdete, zničíte život sobě i nám.

Pokud si připustím, že lidé mají mít všichni stejně, že Češi mají nějaké automatické "právo" brát stejně jako Němci, že mám právo na auto, jaké má soused, že rozdíly mezi námi jsou nespravedlivé, tak jsem v myšlenkové pasti, ze které vede jen jediná výsledná od základu nemocná úvaha: Všichni lidé na světě se mají mít stejně dobře. Vlastně špatně. Měli bychom si tu také rozpoutat nějakou občanskou válku a náboženskou totalitu. Aby to bylo "spravedlivé".

Autor: Tomáš Houška | sobota 20.6.2015 12:00 | karma článku: 32.49 | přečteno: 1147x

Další články blogera

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 12.70 | Přečteno: 221 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 507 | Diskuse

Tomáš Houška

Zborov

Původně jsem chtěl napsat velký podrobný článek o bitvě a souvislostech, o tom, co se dělo před 100 lety. Ale nějak jsem si to rozmyslel, do duše se mi vloudily souvislosti zcela současné.

2.7.2017 v 9:42 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 536 | Diskuse

Tomáš Houška

Pošta poskytuje nové služby

Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili?

29.5.2017 v 19:09 | Karma článku: 26.02 | Přečteno: 1113 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Rodinné propletence

Když už jsme v naší soutěžio hledání synonym zmínili tchýni a jiné členy rodiny, mohli bychom se podívat na to, jak často se v literárních titulech objevují různí rodinní příslušníci a jak se v nich reflektují rodinné vztahy.

26.9.2017 v 12:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

David Dvořák

K dokonání už jen chybí zahájit tisk Modrého a Žlutého práva.

Komunisti měli pro zjevování té správné a jediné nezpochybnitelné pravdy noviny „Rudé Právo“. EU fanatici a sluníčkáři by mohli v klidu zahájit tisk „Modrého Práva“, resp. „Žlutého Práva".

26.9.2017 v 12:12 | Karma článku: 10.71 | Přečteno: 140 | Diskuse

Martin Schwarz

Křesťanem kvůli muslimům

,Jsem ateista, ale když na to přijde, přidám se na stranu křesťanů a budu bránit naše tradice a hodnoty.'

26.9.2017 v 10:17 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 491 | Diskuse

Iva Apanasenková

Po strništi bos s Třískou v srdci

Málokdo pohne s lidmi tak jako včera Jan Tříska. Někdy jsou slova málo. Nebo příliš moc. Někdy jsou zbytečná. A nejhorší je zbytečná smrt.....

26.9.2017 v 10:07 | Karma článku: 9.94 | Přečteno: 213 | Diskuse

Karel Trčálek

Mají slavní umělci právo na vlastní smrt?

Vždy, když zemře nějaký slavný umělec, vypadá to, jako by se dopustil zločinu, protože nás takto okradl o další skvělé umělecké zážitky

26.9.2017 v 8:26 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 501 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4073

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.