Nebuďme nelidi, vždyť i Češi po Mnichovu utíkali na západ

Dokonce i za bolševika utíkali Čechoslováci na západ. Tak co najednou všichni nadělaj tolik cavyků, když do Evropy míří pár Afričanů. Jsme opravdu takoví sobečtí nelidé?

Já vám povim proč a zkusme se do situace vžít.

Že jich bylo méně než jedna setina počtu Afričanů mířících aktuálně do Evropy, nemusí být zásadní.

Čechoslováci, kteří po Mnichovu utekli na západ, v naprosté většině první, co udělali, bylo, že se dobrovolně přihlásili do armády, aby mohli všemi silami bojovat proti nenávistné ideologii, která je vyhnala z domova. Umíte si představit, že by tehdy přijeli do Británie, ztropili výtržnost, protože přece mají nárok na dvě teplá jídla denně, a pak velmi hlasitě požadovali, aby Britové začli respektovat, že příchozí jsou nácky? Kdyby se za války do Británie valily houfy přesvědčených nacistů a očekávaly nejen přijetí, ale i "respekt" k jejich přesvědčení.  Že je to volovina? No jo, ale když k nám přijdou davy těch, kdo po nás žádají dvě teplá jídla denně a respekt k jejich nenávistné ideologii, mnoho lidí má nějaký masochistický pocit, že je to v pořádku. 

On možná bude problém v tom, že oni před tou ideologií neprchli. Kromě Syřanů totiž neprchají ani před žádnou válkou. Nebo máte pocit, že v rovníkové Africe zuří nějaká brutální válka, která Afričany žene na jiný kontinent? Ne, opravdu tam nezuří. Životní úroveň tam za poslední desítky let dokonce trvale stoupá. A to přes to, že vinou všech našich potravinových a finančních pomocí prostřednictvím OSN, MMF a dalších nesmyslných organizací, které více či méně otevřeně škodí, stoupá porodnost rychleji než ekonomický výkon daných zemí. 

Je to tedy ekonomická imigrace? Stejně jako jí byli našinci utíkající před komunisty? Vždyť to také většinou nebyli vyložení disidenti nějak tvrdě pronásledovaní režimem. Někteří možná jsou, ale pojďme se nejdřív podívat, co dělá ekonomický imigrant.

První možnost je, že přijede na omezenou dobu, dře tam jako kůň, peníze posílá domu a po pár letech se vrátí. Sem patří třeba většina Ukrajinců a část Vietnamců u nás. Opravdu tvrdě pracují, a to pravidelně na mnohem podřadnějších  pozicích, než k jakým mají kvalifikaci. Tihle mají můj hluboký obdiv.

Většina našich předrevolučních emigrantů, stejně jako třeba většina našich současných Vietnamců odešli do nového domova natrvalo. A to s vidinou, že se tam integrují, zapustí kořeny. Neutíkali tam přesto, že hostitelská kultura byla jiná. Utíkali tam právě proto, aby ji mohli sdílet. 

Obě skupiny mají společné, že jde o většinou vysoce kvalifikované lidi, kteří se většinou domluví několika jazyky a mají velkou vůli integrovat se. Aspoň za mě - jakékoli imigranty, bez ohledu na původ, národnost, kontinent, rasu, nebo vzdělání, kteří k nám přicházejí s tím, že se chtějí naučit jazyk a pracovat, chtějí se plně plně  integrovat, tedy začlenit do naší společnosti, tu vítám. 

Jenže imigranti z Afriky nepatří ani do jedné skupiny. Jazyk většinou neznají (což o to, to by se při dostatku vůle dalo dohonit), nemají žádnou kvalifikaci (i to by se nějak postupně dalo řešit), ale především nemají vůbec žádnou vůli integrovat se. Oni nepřicházejí s vidinou, že budou hodnoty naší společnosti sdílet, přicházejí s rozhodnutím, je změnit podle sebe. 

Uvědomme si, že jejich násilný způsob překročení hranic něco napovídá. Začínají tím, že překračují náš imigrační zákon. Současná "technika" těch nebohých uprchlíků zhusta vypadá tak, že vidí-li evropskou loď, nahážou děti a ženy do moře. Protože vědí, že my je půjdeme zachránit. A celou tu jejich loď dostaneme do Evropy, i kdyby to nezvládli vlastními silami. Jak si někdo může myslet, že ti, kdo jsou schopni něčeho takového, se v Evropě budou chovat jinak? Nebudou. Budou se chovat stejně: Bezohledně, agresívně, půjdou si za svým.

Nenapadne je, máknout na rozvoji blahobytu jejich vlastní země, kde nechali své příbuzné. Nemají v úmyslu se vrátit, ani tady pracovat a posílat peníze domů. Mají v úmyslu tady sdílet naši ekonomickou úroveň.

Jenže, i když se jim to zdánlivě povede, budou tu žít, pobírat sociální podporu a jejich životné úroveň v absolutním přepočtu na peníze stoupne, budou tu nešťastní. Nenajdou práci, protože k žádné nebudou mít kvalifikaci. Nesplynou se společností, protože neznají jazyk a náš způsob života nechtějí sdílet, tedy se sami rovnou vyřadí a začnou vytvářet společnost paralelní.

Budou žít nejdříve v utečeneckých táborech, z nich uprchnou a začnou vytvářet velká gheta ve velkých evropských městech. Enklávy paralelní společnosti žijící podle islámských pravidel, kam se policisté i starousedlíci vůbec budou bát byť jen vstoupit. A z toho důvodu se tato gheta stanou dokonalými útočišti zločinu všeho druhu. Gheta plná zoufalých, nešťastných lidí, kteří budou žít v pocitu křivdy, že přece "měli žít ten život", co viděli v naší televizi a my zlosyni jsme jim ho odepřeli. A samozřejmě gheta přitažlivá pro velké množství etnicky a původem evropských deprivantů všeho druhu. Všechny, kdo se z nějakého důvodu cítí na okraji naší sppolečnosti, tyhle zóny pojmou.

Je nepředstavitelně naivní každý, kdo očekává, že dojdou k nějaké racionální sebereflexi. Nebudou ji potřebovat, najdou sebeidentifikaci v síle a ideologii islámu.

Problém střetu islámské se sekulární společností přitom není v tom, jestli sekulární společnost může a dokáže ve svém středu tolerovat jakékoli náboženství. Ano, dokáže. Ale je to úplně jedno. Protože, to, co rozhoduje, je otázka, jestli islámská společnost, která k nám s imigranty přichází, dokáže a chce tolerovat tu sekulární. A tady je odpověď jasná, jednoduchá a jednoznačná. Ne. Zcela výmluvně to dokazují jak celé dějiny našich střetů s touto politickou ideologií s náboženským mimikry, ale stačí rozevřít Korán nebo hadísy véceméně na kterékoli straně. Nejde o to, jestli je islám akceptovatelný pro sekulárně myslící Evropany, jde o to, že sekulární společnost jako taková je zcela neakceptavatelná pro samotný islám. A jeho vyznavači logicky - buď odejdou z Evropy, nebo opustí islám a sekularizují se - nebo náš veřejný prostor ovládnou a svou kvazináboženskou totalitu nastolí i v Evropě.  

Že tu maluju černou dystopii? Ale vůbec ne. Předchozí odstavec popisuje něco, co je v řadě západoevropských měst už realitou. 

Kamarád mi říkal, že naši slovanští prapředci taky kdysi přišli na naše území jako ekonomická imigrace. Tak proč totéž jako nepřeju soudobým Eritrejcům a Ghaňanům. Jenže naši prapředci, tedy jejich slovanská část, k nám jako žádní imigranti nepřišli. Nebyli žádnou imigrací, byli zcela suverénními dobyvateli. Získané území si vzali víceméně silou. Dosavadní obyvatelstvo dílem odešlo, dílem bylo vybito a dílem se asimilovalo. 

A to je se současnou vlnou Afričanů spojuje. Jde také o dobyvatelské tažení.

Že tu stěhování národů už bylo, tak co? Bylo. Zničilo celou dosavadní civilizaci a vývoj ve všech oblastech hodilo o několik staletí zpět. Po jeho skončení nastalo zhruba půl tisíciletí dlouhé období historické tmy, kdy se civilizace vzpamatovávala a vstávala z trosek. Přijde nám, že to chceme zopakovat?

Máte pocit, že vrátit ty davy by nebylo dost humánní, protože přece pašerákům zaplatili spoustu peněz? A kam se ty nebožáci vrátěj?

Domů.

Domů, kde nechali své mladší sourozence, své stárnoucí rodiče, svoje holky, svojí zemi, která potřebuje, aby tam podnikaví lidé pracovali a učinili ji krásnější. Jestli se Afričani mají mít lépe, je třeba, aby se měli lépe doma. Protože je to jediné místo, kde mohou být současně i šťastní.

Jsem natolik velký humanista, abych si přál jejich štěstí. Nenajdou ho v evropských sociálních ghetech, ani na bojišti občanské války, kterou u nás způsobí. Najdou ho doma. Přejme jim ho.

Nemluvě o tom, že coby humanista stále nemohu pustit ze zřetele své vlastní děti a přátele. Jaké šílenství nás vede k tomu, stavět jako prioritu spokojenost afrických imigrantů a upřednostňovat ji před budoucností našich vlastních dětí? Jenom sociálně vážně zraněný, deprimovaný a frustrovaný člověk jedná proti zájmům svých dětí. Je mezi námi tolik nemocných lidí? Nebo je tak vážně nemocná naše civilizace, že tolik lidí ztrácí ty nejzákladnější hodnoty, které máme? Nevím, jak čtenáři, ale pro mě je budoucnost mých dětí nesrovnatelně důležitější než osudy hordy invaderů.

Gangsteři je obrali o peníze a to je něco, co jim těžko nahradíme. Snad jen když se nám povede gangstery chytit, zabavit majetek, peníze, či aspoň jejich část, dohledat a rozdat poškozeným. Ti Afričani se stali obětí trestného činu za situace, kdy se sami snaží jiný trestný čin spáchat.

Musíme je poslat zpátky, protože  zastavení tohoto toku je jediný způsob, jak zastavit pašeráckou mafii. Že někoho obral gangster přece není důvod k tomu to dál podporovat. Jakmile je aspoň začneme vracet, jejich příliv ustane. Pokud to neděláme, nemůžu to považovat jen za neschopnost, ale vnímám to jako určitý plán.

Ten nám vysvětluje, proč to nechtějí slyšet naši a ani ti evropští politici.

Existují tři silné důvody.

První leckteré levicové evropské strany přiznávají nahlas. Mimoevropští imigranti se ocitnou na dně společnosti a budou tedy jednoznačně věrnými voliči levice. Do doby, než budou sami početně dost silní, aby vytvořili vlastní islámské strany. A islámské strany se s krajní levicí navíc ještě dlouho budou doplňovat a spojuje je velká část společného názoru: Naprosté podřízení občanů státnímu systému. Rozejdou se až poměrně pozdě. Totalitní systémy totiž pravidelně bez ohledu na rozdílnou barvu ideologie rádi spolupracují – viz např. pakt Ribbentrop-Molotov. Než jeden z nich bude vnímat svou sílu natolik, aby se zbavil veškeré konkurence.

Ale to evropští levičáci považují za příliš vzdálený okamžik. Zatím je pro ně výhodné dovážet si domů oddané voliče zcela závislé na sociální pomoci státu. Dovoz mimoevropských nekvalifikovaných imigrantů, kteří jsou nespokojení se svým životem, je čistě politickou taktikou, jak vyvažovat jazýček vah co nejvíc ve prospěch levice. Islamismus a krajní levice jsou dvěma stranami jedné mince.

Druhý důvod je mírným derivátem prvního. Jde o čerpání grantů. Všimněte si, že příchod evropských dotací rozvrátil zdravé vztahy a mechanismy ve všech oblastech, kam dotace zasáhly. Mnoho organizací a neziskovek (neviňte mě, že je házím do jednoho pytle, mezi NNO je řada takových, co se opravdu snaží o něco záslužného) je na toku těchto grantů závislých jak na pupeční šňůře. Pro příklad - zkusme si vzpomenout, jak zelení kdysi představovali docela rozumnou alternativu, bojovali proti komunistům, snažili se o ekologicky rozumné chování a udržitelný rozvoj. A uvědomme si, jak se nyní posunuli úplně jinam. Zelení se stali synonymem houfu aktivistů přisátých na grantové zdroje, za které už vůbec nehájí rozumný vztah k životnímu prostředí, ale prosazují kvóty úplně na cokoli, regulace a sociální inženýrství v krystalické čistotě, prosazují dovoz mimoevropských imigrantů… inu jasně - protože jsou živi z dotací na jejich začleňování. Nedej Bůh, že by proběhlo bez problémů, to by nebylo na co pobírat granty.

Třetí důvod dlouho zněl jako mírně paranoidní, ale nejspíš se během krátké doby ukáže jako zcela reálný. Provoz a převoz lidí přes Středozemní moře je dnes největším byznysem na planetě. Je výnosnější a bezpečnější než obchod s drogami, padělaným tvrdým alkoholem, nelegální obchod se zbraněmi, o lécích ani nemluvě. Že se tohoto obchodu ujaly klasické mafiánské kruhy, je jasné. A také všichni, už i z vlastní zkušenosti víme, že mafie by nemohla žít, kdyby neměla zastání v nejvyšších patrech politiky. Neznám jediné odvětví takhle organizovaného a výnosného zločinu, který se dlouhodobě udrží a není efektivně eliminován, na kterém by se nepodílely exponenti z řad politických elit. Jsem velmi zvědavý, kdo se z temnot vynoří s postupujícím vyšetřováním. 

Nalezení těchto nitek je totiž nejspíš také klíč k řešení. 

Související články

Do Evropy nemíří žádní uprchlíci >>

Nebojím se terorismu >>

Zapomeňte na svobodu, přichází svět míru >>

Odmítá islám, je nácek >>

Chci pomoci Afričanům >>