Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osvobodili nás komunisté od fašistů?

19. 03. 2015 8:36:19
Přestože Putinovský režim ve skutečnosti nemá s komunismem moc společného, debaty kolem něj často končí úvahami (vyslovil ji koneckonců i prezident Zeman), že sověti nás osvobodili od nacistického zla a komunismus u nás zanechal daleko méně škod než nacismus.

Je to omyl hned v několika bodech. I když naprosto chápu, proč k němu diskutující dospívají.

První je deformace vzniklá naším lokálním viděním. Za nacisty zůstalo v Československu 360.000 zavražděných a spousta uvězněných lidí. Za komunisty ne. Tedy zavražděných bylo mnohem méně a politických vězňů "jen" asi 100.000. Tedy v Československu, to je důležité dodat. Jenže v globálu ta statistika vypadá úplně jinak. Samozřejmě historici uvádějí daná čísla v určitém rozpětí a vždy záleží na tom, jestli započteme jen přímé zavražděné, případně padlé, nebo přidáme i mrtvé, které zabily hladomory a epidemie způsobené vládou onoho diktátora a jeho režimu. Ale v určité toleranci pak vypadají statistiky vlády nejhorších diktátorů světa zhruba takhle:

Oběti nejhorších diktátorských režimůOběti nejhorších diktátorských režimů (Tomáš Houška)
Mao Ce-Tung77.000.000
Stalin42.000.000
Hitler21.000.000
Čankajšek10.000.000
Lenin4.000.000
Hideki Todžó4.000.000
Pol pot3.000.000

Není třeba dlouhých komentářů, aby bylo jasné, že aniž bychom chtěli zlehčit hrůzy způsobené nacisty, komunisté jich nadělali ještě mnohem víc. A potažmo boj mezi hitlerovským a stalinským režimem nebyl o zlém Německu a hodném Rusku, ale o střetu dvou z pohledu etiky stejně nepřijatelných režimů.

Druhý omyl, za který do velké míry mohou naši učitelé (a učebnice) dějepisu, je představa, že sovětské rozpínání po druhé světové válce je následek války způsobené fašisty a nacisty. Jenže skutečnost je přesně opačná.

Bolševická revoluce proběhla v Rusku na sklonku roku 1917 a během let 1919-20 se pak bolševici pokusili podobným (z Ruska podporovaným) pučem převzít vládu v řadě dalších zemí. Nemusíme chodit daleko, naši vojáci je vyháněli z východního Slovenska, kde vyhlásili sovětskou republiku, Maďaři je potlačovali u nich, pokus o bolševický puč proběhl i v Itálii a Německu.

Až v roce 1922 podnikl Mussolini (mimochodem v mládí nadšený socialista) svůj pochod na Řím, a davy ho vítaly jako osvoboditele - od hrozby bolševismu. A v podstatě stejný průběh měl nástup fašismu a nacismu v Německu a Španělsku. Nástup fašismu a nacismu v Evropě byl jednoznačně odpovědí na obrovský nástup bolševismu, nebýt bolševiků, nebyli by fašisté a nacisté. Tuhle kauzalitu je evidentně třeba si připomínat.

Sověti nás osvobodili od režimu, jehož vznik způsobili - a se kterým ke všem řadu let spolupracovali. Je dobře nezapomínat, že Stalin měl s Hitlerem spojeneckou smlouvu, ve které si definovali zájmové oblasti, sféry vlivu (sakra, nemluví o nich dnes někdo?!) a tuto smlouvu neporušil Stalin proto, že by věděl, že Hitlerův režim je nemorální a zločinecký, ale Hitler, který byl docela jednoduše duševně nemocný. Kdyby Hitler nenapadl Sovětský svaz, žádní hodní Sověti by nás osvobodit nešli. Ocitli se u nás ne proto, že by nám chtěli mocí mermo pomoci, ale protože byli napadeni a pud sebezáchovy a zdravý rozum jim velel, že nestačí nepřítele vytlačit za hranice, ale je nutné ho zničit. Tedy dojít až k nám a do Německa.

Čímž nechci snižovat oběti sovětských vojáků. Měli bychom se naučit odlišovat režim a národ, představitele režimu a obyčejné lidi. A to přesto, že často za ten režim (nedobrovolně) bojují.

Přičemž paradox historie vedl k tomu, že značné procento těch, kteří padli na našem území, nebyli Rusové, ale Ukrajinci.

A v té debatě o důsledcích režimů se zapomíná ještě na jednu věc. Možná málo hmatatelnou, ale v našem případě nejspíš nejvážnější. Nacististický režim nás za 6 let okupace dokázal neuvěřitelně semknout, stmelit. Čechoslováci byli ochotni pro svobodu udělat mnoho, dokonce pokládat životy. Komunistický režim nás za 40 let své vlády úplně rozvrátil a rozeštval proti sobě. Důsledky tohoto režimu vidíme dodnes, i když si možná neuvědomujeme jejich původ. Než tento odstavec někdo překroutí: Neříkám, že nacismus byl nějak "lepší", ale že Československo v dlouhodobém horizontu daleko víc poškodila vláda komunistů než předchozí okupace nacisty. A zdaleka nejde jen o to, že komunisté otevřeně se hlásící ke Gottwaldovi a Stalinovi mohou sedět v parlamentu a kolik lidí je tam volí.

O zásadních problémech se nediskutuje, společnost je natolik polarizovaná, že vznikají dva monology plné vzájemných urážek a bagatelizací. Stali jsme se nevděčnou a neochotnou společností, jejíž jedna půlka si poplakává, že za komunistů bylo lépe.

Autor: Tomáš Houška | čtvrtek 19.3.2015 8:36 | karma článku: 36.51 | přečteno: 2713x

Další články blogera

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 502 | Diskuse

Tomáš Houška

Zborov

Původně jsem chtěl napsat velký podrobný článek o bitvě a souvislostech, o tom, co se dělo před 100 lety. Ale nějak jsem si to rozmyslel, do duše se mi vloudily souvislosti zcela současné.

2.7.2017 v 9:42 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 529 | Diskuse

Tomáš Houška

Pošta poskytuje nové služby

Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili?

29.5.2017 v 19:09 | Karma článku: 26.02 | Přečteno: 1110 | Diskuse

Tomáš Houška

Kterou část těla máme mít semknutou?

Naši europolitici říkají, že se vše vyřeší, když se semkneme. Ale začlo mi vrtat hlavou, který orgán máme semknout?

25.5.2017 v 22:29 | Karma článku: 41.10 | Přečteno: 1512 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Prouza

Když u nás ženy takové...

...tu naše drahá vlast, vlast naše zachráněna!“ zapěl jsem si s Oskarem Nedbalem při poslechu rozhovoru s mladou českou studentkou, co se proboxovala až na americkou Stanfordskou univerzitu. Pak mi dobrá nálada umrzla.

24.9.2017 v 10:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 89 | Diskuse

Jakub Kouřil

Dvě velké evropské drogy Alkohol a Křesťanství

Jejich první dealer, zemřel na kříži ................................................................

24.9.2017 v 9:30 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 184 | Diskuse

Karel Ryšán

Proč?

Blackout je něco strašného. Dovedete si vůbec představit, že v jednadvacátém století zhasnou na rozsáhlém území všechna světla, zastaví se vlaky, metro, vypnou lednice a potemní nemocnice? Bez elektřiny nemůžeme existovat.

24.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 9.86 | Přečteno: 129 | Diskuse

Irena Aghová

Společnost: O škodlivosti stresu

Téměř denně a několik let se stále hovoří, píše a diskutuje o škodlivosti stresu a lidé jsou nabádáni, aby se mu bránili a čelili mu. Ale co když právě to nabádání způsobuje stres?

24.9.2017 v 5:34 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 114 | Diskuse

Klára Tesařová

Přijít k tanci jako beznohý na parket 1

Ne. Nechodila jsem na gymplu do tanečních. Ne. Nebyla jsem na na maturáku, protože nenávidím šaty a vysoké štekle. Ano! Na mý starý 24letý kolena jsem se rozhodla začít frajerům šlapat na nohy.

23.9.2017 v 16:16 | Karma článku: 6.94 | Přečteno: 272 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4091

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.