Škola osvícená nebo osvícenská?

15. 10. 2014 9:35:10
Včera jsem začal psát o tom, jak moc naše školství uvízlo v 18. století. Dnes zkusím pokračovat něčím závažnějším, než je organizace prázdnin.

Školní docházka u nás byla uzákoněna v roce 1774, prakticky zákon vešel v platnost až následující rok, ale do jeho naplnění ještě zbývala spousta let.

Ono, ne že by u nás před Marií-Terezií školy nebyly. Byly. Jen školní docházka nebyla povinná a školy nebyly řízené centrálně. Předtereziánské školy u nás byly především dvojího druhu - ty první byly školy církevní, ty druhé si zřizovaly obce a svým způsobem bychom je pro srozumitelnost mohly označit za komunitní. Tereziánská reforma přinesla změnu v tom, že školní docházku učinila povinnou a že stát začal centrálně řídit obsah vzdělávání.

Ve skutečnosti to opět bylo trochu jinak - školství kompletně spadalo do kompetence církve a i když v následujících 100 letech přišla řada novel a nových školských zákonů, reálně školství řídila církev vlastně až do roku 1920, kdy byl přijatý školský zákon, který vzdělání učinil sekulárním.

S učiteli to bylo ještě zábavnější, protože stát nechtěl, aby učili tzv. bakaláři, které si do té doby najímaly obce, a na místa učitelů zhusta jmenoval vysloužilé vojáky. Prošli kus světa, měli zkušenost a autoritu a hlavně se tím zabily dvě mouchy jednou ranou - místo důchodu dostali buď trafiku nebo školu. Se mzdou to bylo aspoň zpočátku tak, že nebyli placeni státní pokladnou, ale ti, kteří spadali do katastru příslušné školy, měli předepsáno kolik jakých naturálií mají učiteli přispět. A proč nebyli vhodní ti vzdělaní lidé, ale nahradili je váleční veteráni? Dobrá otázka! Pojďme podívat, jaký měla škola základní účel.

Trochu to vyplývá z okolnosti, proč státem řízené školství vzniklo - Marie-Terezie prohrála válku s Pruskem a tým jejích poradců se snažil analyzovat proč. Inu: Pruští vojáci uměli číst, tedy bylo snazší předávat rozkazy v písemné podobě, a především byli mnohem poslušnější, přesnější, oddanější. Pruští vojáci byli zvyklí nemyslet a přesně vykonat rozkaz. Naučili se to ve státem zřízených školách, které mělo Prusko dříve než my, a které byly esencí drilu. Tedy šlo o to jejich model převzít. Cílem byl poslušný poddaný, který bude navíc umět číst a být případně dobrým vojákem a úředníkem. Žádné velké úvahy o vzdělání, moudru, světlu světa tam nebyly. Nanejvýš názor některých císařovniných poradců, že by tím způsobem mohlo být možné zvýšit ekonomickou sílu mocnářství.

Školní model, který Ignác Felbiger vymyslel a uvedl v život, dané zadání dobře plnil. Opat Felbiger udělal skvělou práci, přesně vyhověl zadání. Je ale na nás, jestli se s těmito cíli ztotožníme i dnes. Protože těžko můžeme pokračovat stejnými nástroji, jít stejnou cestou, a myslet si, že dojdeme k jiným cílům.

Druhá věc je, co se učilo (a učí dodnes) a proč.

Jak jsme uvedli, Felbiger byl (bez ironie) velmi moderní člověk a vybudoval tak moderní vzdělávací model, jak to odpovídalo tehdejšímu poznání věd všeho druhu. Období, ve kterém žil nazýváme osvícenstvím a on byl opravdu osvícenec.

Věda v 18. století byla posedlá kategorizací a klasifikací. V historii jsme zabředli do všech těch středověků a novověků, které si později (opět v souladu s poznáním své doby) překroutil Marx do feudalismů a kapitalismů. Uvědomme si, že až v posledních letech do poznání historiků proniká něco, co se označuje jako "living history" a jeho průkopníky jsou spíše zapálení amatéři než univerzitní profesoři. A přitom nechme na úvaze každého, co je pro poznání historie důležitější - poznat, jak a čím naši předci doopravdy žili, nebo umět kategorizovat období a vyjmenovat pár letopočtů.

I přírodopis byl fascinován systematikou a tak učebnice od té doby vtloukají žákům do hlavy systematiku. Není ani tak důležité uvažovat v rámci ekosystémů, uvažovat nad funkcemi a podobně, důležité je umět zvíře správně zařadit do řádu a druhu. I všechny další obory. Vzdělání jsme si zaměnili za soubor atomizovaných informací. Přijali jsme představu, že vzdělání je dovedností vyjmenovat a kategorizovat věci. V této felbigerovské, a tedy ani v současné škole, nebylo potřeba rozumět podstatě, důležité bylo umět vyjmenovat a zatřídit.

Jako přímý důsledek takového pohledu na svět a vzdělání vzniklo něco, co dnes funguje jako další nepřekročitelná jistota, bez které podle mnoha lidí nemůže existovat škola - a to rozdělení poznání na předměty a vytvoření skládačky rozvrhu, kdy se jednotlivé předměty důmyslně střídají.

Zcela v duchu osvícenství byl i další aspekt: Tehdejší věda považovala poznání světa za sice dosud ne objevené zcela, nicméně za něco, co je definitivní, konečné a že jeden člověk může celé toto poznání obsáhnout. Míra úspěšnosti vzdělání se odvíjí od toho, jak velký díl tohoto konečného poznání světa umí učitel předat svým žákům. Protože v tehdejším světě byl učitel tím, kdo informace má, žáci ti, kdo je nemají, a proces vzdělání byl chápán jako předání těchto informací. Minulý čas, který používám, přitom ve skutečnosti není tak moc namístě. Tuhle představu o vzdělání má u nás dodnes možná většina populace.

Protože většina populace vyrostla v takové škole a samotný pojem vzdělání nám odjakživa spojovali právě s takovým nazíráním na smysl školy a vzdělání.

Jenže škola bez tohoto systému nejenže existovat může, ona tak existovala celou dobu právě až do oněch osvícenských reforem, ale mnohem lépe odpovídá i tomu, co od vzdělání očekáváme dnes my. Protože věk osvícenství a posedlosti kategorizací je už aspoň sto let pryč.

Že tento model vzdělávání dodnes funguje? Ale on nefunguje! Proběhněte si zprávy v médiích a pláč učitelů nad tím, jak se střetává realita, ve které žijí dnešní žáci, s tereziánským modelem vzdělávání, který se této realitě už sto let přežil. Když si přečtete, jak si učitelé stěžují, že se snaží něco vykládat a žáci mezitím surfují přes telefon nebo tablet, je to jako když se potkají dvě úplně jiné kultury, dvě civilizace vzdálené dvěstě let.

Naše školy jsou katastrofálně neefektivní, nefunkční, jsou to takové odkládárny na děti s tím, že doufáme, že je tam snad moc nedeformují a jako bonus se tam naučí něco smysluplného. Aspoň trochu.

Už na přelomu 19./20. století vystoupila řada psychologů a pedagogů a zkoušeli zavést školy, kde se nepracuje v tomhle systematicky roztříštěném pohledu na svět, ale kde se děti učí vidět svět v jeho komplexnosti. Pro mnohé čtenáře je překvapením, že tyhle školy nekončily neúspěchem, vzniklo několik pedagogických systémů, z nichž některé se rozšířily více, jiné méně, ale žijí a fungují. U nás jsou možná nejznámější školy montessorijské, ale ještě modernější systém zavedl třeba John Dewey a jeho žáci v Daltonské škole.

Já vím, většina lidí o nich nikdy neslyšela, protože u nás má neuvěřitelnou setrvačnost škola vytvořená pro poslušné poddané mocnářství 18. století.

Nebo to vládnoucím elitám vyhovuje?

Nebo to vyhovuje rodičům?

Nebo jsme jen tak nepředstavitelně líní, že se držíme tradice, přestože se přežila už více než před stoletím?

Autor: Tomáš Houška | středa 15.10.2014 9:35 | karma článku: 30.51 | přečteno: 2681x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 16.98 | Přečteno: 228 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 142 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 19.50 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 216 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4321

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...