Škola v zemědělské a postindustriální společnosti
Vzdělávání a vzdělávací soustava (školy) jsou velice těsně propojené s celou společností a vzájemně se ovlivňují. Vzděláním dětí dnes ovlivňujeme budoucnost. Ovlivňujeme ji víc než čímkoli dalším. Budoucnost naší země nevytváří průmysl, kilometry nových dálnic, rozšíření optických sítí ani penetrace IT ani zdaleka tak moc, jako ho ovlivní charakter a kvalita vzdělání, které poskytneme svým dětem. To je generacemi ověřený poznatek, který by si všichni politici měli povinně odříkávat před spaním po celou dobu svého působení.
Zní to hezky, ale pojďme se podívat na realitu:
Jestliže společnost a vzdělání - a potažmo školství - jsou tak úzce propojeny (a to by měly být), měla by forma vzdělávání odpovídat situaci ve společnosti, stejně tak obsah by měl nejen odpovídat, ale vlastně spíš ještě trochu předjímat budoucnost. Jenže pravda je úplně jiná. Naše vzdělávací soustava vznikla v 18. století, kdy opat Johan Ignác Felbiger vytvořil vzdělávací model výborně odpovídající zemědělské společnosti. V dnešním prvním blogu se podívejme na úplnou prkotinu, která ale jasně ukazuje, jak moc to předešlé tvrzení platí. Podíváme se na organizaci školního roku.
V době, kdy u nás školní docházka vznikala, převážná většina lidí pracovala v zemědělství a rytmus zemědělského roku byl tím, co určovalo rytmus běhu společnosti. Nařídit povinnou školní docházku jakž takž šlo (ono to hned od počátku nebylo tak horké, protože nebylo kde učit a neměl kdo učit), ale nesmělo to kolidovat se zemědělským rokem. A z něj vyplývalo, že v červenci a srpnu děti do školy chodit nemohou, protože jsou žně a školou povinné děti škola-neškola musí na pole pomáhat. Abychom správně porozuměli tomu, proč v létě jsou dvou měsíční prázdniny. Aby děti mohly pomáhat při žních.
A protože dva měsíce vynechání školy je už hodně, školní rok se ukončí před nimi. A vznikl školní kalendář, který dodnes považujeme za nepřekročitelnou jistotu:
Kdo aspoň trochu pracoval ve školství, ví, kolik problémů přináší třeba jen kolize mezi tím, že účtuje se kalendářní rok, ale ten se vůbec nekryje se školním. Kdo nikdy neřídil školu, zasměje se, ale není to fér zasmání. Komplikace to jsou a ne malé.
Ale nejsou jediné - žáci dnes mají sice krásných devět týdnů volna v létě, ale pro mnohé se často mění v pekelnou nudu ještě dříve než jich uteče půlka. V čím větším městě žijí, tím dříve a tím horší to s tou nudou je. Devět týdnů je prostě moc. Navíc učitelé pak bojují s tím, že zejména ty menší žáci úplně vypadnou ze všech pracovních návyků a i biorytmu. U něj se projevuje další postižení zemědělskou společností, a pravda i nespavost Františka Josefa I. Protože všichni automaticky počítáme s tím, že škola začíná v 8:00. Ani to ale v dnešní společnosti nemá velké odůvodnění a v Evropě zdaleka není standardem.
A když se na obrázek výše podíváme, nepřehlédneme nelogičnost v prvním pololetí, kdy pocitově končíme před vánoci, ale vysvědčení je až na konci ledna. Ačkoli to nedává žádnou logiku. Je to prostě jen daň školnímu roku, který se řídí rokem zemědělským. Ačkoli naše společnost už dobrých 150 let zemědělskou není.
Nám by dnes daleko více vyhovovalo úplně jiné členění školního roku:
Nic nám totiž nebrání, aby školní rok lícoval s rokem kalendářním. Nic nám nebrání volna v průběhu školního roku rozdělit třeba tak, jak jsem nakreslil (nejspíš to vymyslíme ještě trochu lépe). Pololetí pak vždycky předsadit před "dlouhé" prázdniny - jedny v létě, druhé v zimě.
Tak teď schválně - kolik čtenářů jsem vylekal (a půjdou mi do diskuse vysvětlit, proč "to nejde") a kolik si řeklo "aha" a vytušilo, že překročením třeba tohoto tabu bychom získali. A přemýšlí o dalších výhodách změny. Těším se na oboje.
A slibuju, že další tabu, která budeme bourat příště budou stále zajímavější a pro vzdělání podstatnější.
Tomáš Houška
Já chci taky přidat!
Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.
Tomáš Houška
Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?
Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?
Tomáš Houška
Opravte ty voliče!
Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.
Tomáš Houška
Učitelé dostali přidáno! Tak co si stěžujou?!
V dobách, kdy jsem řediteloval, jsem několikrát zažil, jak se ministr školství v televizi chlubil, kolik učitelům přidali (do tarifních tabulek). Ale už neřekli, že školy nedostaly ani o fň víc skutečných peněz.
Tomáš Houška
České houfnice v Azerbajdžánu. Na koho asi budou střílet?
Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
Prodej, stavební pozemek, 1151 m2, Droužkovice
Droužkovice, okres Chomutov
2 417 100 Kč
- Počet článků 216
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4329x
Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.
Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány. Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.