Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sedm kulí jako v Sarajevu?

28. 06. 2014 13:00:41
Že nás od výstřelů, které spustily první světovou válku dělí přesně 100 let, většina lidí nemohla přehlédnout, protože oslavy a připomínky v nejrůznějších podobách potkáváme na každém kroku. Je to tak dávno a nic podobného už se nikdy nemůže opakovat. Ale opravdu?

Nechci se rozepisovat o samotných událostech, ale o době, která jim jen krátce předcházela a pohledu lidí na svět v té době.

Evropa totiž prožívala krásná a bohatá léta. Od poslední války, která proběhla v Českých zemích, uteklo 48 let. Poslední válka v Evropě se sice semlela jen pár let předtím - ve dvou kolech na Balkáně - ale její průběh ve všech lidech budil velký optimismus. Válka byla prostě záležitostí velice vzdálenou - proč by přece prosperující a v nadbytku žijící evropské národy šly válčit?!

Když si přečteme noviny z doby jen pár měsíců před sarajevským atentátem, vidíme v nich Evropu v naprosto idylickém rozmaru. Hraje se krásná hudba, ženy chodí hezky oblékané, věda úspěšně pokračuje v objevování neznámého a konflikty ...inu možná někde nějaké jsou, ale to je daleko a nemá smysl se jimi zabývat. Máme se dobře a lidstvo je už natolik vyspělé, že trvalý mír je jasnou budoucností světa.

Okamžik, kdy došlo k rozpoutání války byl pro většinu lidí absurdní a neuvěřitelný. A to ještě týdny poté co následník habsburského trůnu zemřel cestou do nemocnice.

Ale nebyl nijak šokující ani strašidelný. Naprostá většina lidí si válku představovala jako něco možná nepříjemného, ale v kontextu doby velmi snadno zvládnutelného. Ono Do švestek budem doma nebylo jen zbožným přáním, tak to prostě lidé na začátku války opravdu cítili. Tak dobře, nelze-li jinak, bude válka, ale není třeba se z toho hroutit, válka proběhne rychle a humánně, jsme přece civilizovaní lidé žijící v moderní době.

Když si to srovnáme s dnešními zprávami informujícími nás o tom, že kdesi v Iráku nebo Pákistánu drony vybombardovaly nějaké bezejmenné teroristy, je to skoro jak opsané přes kopírák z novin před sto lety. Změnily se jen rekvizity, ale naše vnímání vlastní bezpečnosti a života v nenarušitelném míru a hojnosti je přesně stejné. Všechny historické a sociologické zkušenosti nám ale říkají něco, co vůbec nebudeme chtít slyšet: Čím větší je tato jistota, tento pocit, že se nic nemůže stát, tím víc by měli lidé zpozornět, protože v dějinách byl tenhle bezstarostný pocit skoro vždy provázen temným mrakem, který se už v té chvíli sbíral kdesi za kopcem, jen ještě nebyl vidět.

A ještě jedno poznání bychom si měli odnést: Na počátku války měli vojenští stratégové naprosto dokonale připravené plány, jak bude probíhat následující válka. Měli moderní zbraně, na které byli pyšní, měli zkušenosti i početné řady rezervistů. Byli dokonale připravení. Stačilo několik prvních týdnů, aby všichni pochopili, že všechny tyto plány poslouží nejlépe jako papír na podpal v kamnech, a velká část zbraní, stejně jako předešlého dokonalého výcviku vojáků je zcela k ničemu.

Samozřejmě, byly tu už dlouho před tím náznaky, ze kterých se dalo odvozovat a tušit, že útok nepovedou husaři a stovky vojáků běžící v rojnici podle pííšťaly proti kulometu je blbý nápad. Ale to víme dneska my. Říci to takhle drze generálům před sto lety, to bychom to schytali. Stejně jako dneska vyslovit myšlenku, že příští válka v Evropě bude válkou občanskou a vůbec není tak nereálná, jak si myslíme, zní jako přihláška do blázince.

Stejně jako to schytá každý, kdo by dneska vojákům řekl, ať kašlou na tanky a bitevní lodě, že příští válka bude probíhat úplně jinak. I my vidíme, co se děje v Iráku nebo ještě lépe na Ukrajině. Ale protože je to v rozporu se zkušeností plánovačů - a také v rozporu s prospěchem těch, kdo armádu vyzbrojují, vidět to nechceme.

A vůbec: Nemluvme tu o nebezpečí války. V Evropě je přece mír, z Bruselu vládne moudrá Evropská unie, a žádná válka nemůže přijít.

Autor: Tomáš Houška | sobota 28.6.2014 13:00 | karma článku: 16.59 | přečteno: 799x

Další články blogera

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 92 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 505 | Diskuse

Tomáš Houška

Zborov

Původně jsem chtěl napsat velký podrobný článek o bitvě a souvislostech, o tom, co se dělo před 100 lety. Ale nějak jsem si to rozmyslel, do duše se mi vloudily souvislosti zcela současné.

2.7.2017 v 9:42 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 531 | Diskuse

Tomáš Houška

Pošta poskytuje nové služby

Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili?

29.5.2017 v 19:09 | Karma článku: 26.02 | Přečteno: 1111 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 92 | Diskuse

Karel Janďourek

Vibrátor... aneb lepší, než dlouhý vysvětlování

Pomalu nám začal školní rok a rozebíhají se kroužky. To je veliký nápor na rodinnou organizaci a logistiku.

26.9.2017 v 9:40 | Karma článku: 10.05 | Přečteno: 332 | Diskuse

Libor Popovský

Nový podvod nevládních organizací: Pašování lidí, s. r. o.

Překlad článku Douglase Murrayho „New NGO Racket: Smuggling, Inc." pro českou verzi Gatestone Institute zpracovaný paní Helenou Kolínskou a mnou."

26.9.2017 v 9:14 | Karma článku: 25.91 | Přečteno: 660 | Diskuse

Šárka Bayerová

Špinavé nádobí jí lezlo na nervy

A protože doposud nikdo nic nevymyslel, začala hloubat sama. Povedlo se. Zrealizovala sen každé ženy - konečně se nádobí mylo samo....

26.9.2017 v 8:30 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 464 | Diskuse

Vojtěch Halamíček

Zpověď islamofoba

Drahý příteli, za ta léta, co se známe, se myslím mezi námi vytvořilo silné pouto, přesto, nebo možná právě proto asi oba cítíme, že se i naše pohledy v otázkách, které rozdělují celou společnost, rozcházejí.

26.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.89 | Přečteno: 377 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4072

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.