Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Elba 1814-2014

21. 05. 2014 17:50:50
Před pár dny se Elba vrátila o dvě staletí zpět a opět přivítala císaře Napoleona. Pojďte se za ním podívat taky!

Přestože v Rusku ztratil Napoleon podstatnou část armády a v několika bitvách končících tou "velkou bitvou národů" u Lipska pak ztratil i desetitisíce mužů armády nové, stále se nevzdával - v listopadu 1813 se vrátil do Paříže a postavil další armádní sbory. Je pravda, že mezi Francouzi už přestával ztrácet sympatie a stále víc lidí si přálo především mír. Ale přesto s postupujícími spojenci svedl ještě několik bitev - překvapivě zdaleka ne vždy neúspěšných.

Ale spojenci nechali stranou jeho armádu u Fontainebleau a vtáhli do Paříže. Ta se vzdala spojencům (hlavně Angličané, Rusové, Prusové a Rakušané) 30. března 1814 Napoleon sice chtěl táhnout na Paříž, ale jeho maršálové ho přemluvili, aby ten nápad vzdal. Bylo po válce. 4. dubna 1814 Napoleon abdikoval. Nejdřív se snažil, aby byl jeho nástupcem uznán jeho syn Napoleon František, ale po dvou dnech hádek a výstupů ho spojenci donutili uznat bezpodmínečnou abdikaci a přijetí vyhnanství mimo Francii. Napoleon se pak teatrálně pokusil o sebevraždu, ale to samozřejmě už nemohlo nic změnit.

Na Elbu, do přístavu Portoferaio, Napoleona přivezla britská fregata 4. 5. 1814 - a protože podle mírových dohod nesměla do přístavu, vyložili Napoleona do člunu před přístavem.

V přístavu už na něj čekaly jeho nejvěrnější vojáci. Ze začátku jich byly tři stovky. Napoleon směl doživotně užívat císařský titul, nedaleko přístavu Portoferaio měl villu, rozumějme docela pěkný zámek - a Elbu jako své malé království. K tomu přiznaný doživotní důchod zaručující mu hezký život na krásném místě ve Středomoří.

A tak tu prožil necelý rok. Organizoval život svého malého království, pořádal bankety, žila tu s ní jeho rodina.

Jestli to tak mohlo zůstat? Říká se, že na Elbu pronikly zprávy o různých příkořích, které mu vítězi chtějí způsobit včetně jeho uvěznění či otrávení jedem, je také pravda, že Francie mu nevyplácela jeho apanáž, ale hlavní příčiny byly jinde: Kdo z Fontainebleau vládl Evropě, těžko se mohl smířit, že nyní bude z Portoferaia vládnout Elbě. A tak Napoleon Elbu zase opustil. Ke škodě své vlastní, i škodě Elby.

Na Elbě na Napoleona dodnes vzpomínají v dobrém. A oslavy jeho návratu si užili - podle zpráv na přišlo kolem 50.000 návštěvníků. Kromě uniformované císařské gardy a jeho věrných generálů se do dobového oblékla i velká část prostých návštěvníků a tak to chvílemi bylo, jako byste se skutečně propadli o dvě staletí zpět. Až mi přišlo líto, jak my pro nás a naše dějiny mnohem zajímavější a důležitější výročí prostě ignorujeme.

Na druhou stranu na slavnostech na Elbě bylo zábavné, jak moc se na nich podíleli Češi a Moraváci. Prostě asi nám to doma chybělo. Velká část Napoleonovy armády se sem dostalia od nás - tu druhou půlku většinou tvořili Francouzi.

Napoleona k Elbě přivezla brigantina, na níž kromě vlajky anglického vojenského námořnictva, kterou vyvěsila pro účely oslav, vlála vlajka česká. Jak by ne - La Grace je česká loď s neméně zajímavým příběhem.

Videoreportáž z napoleonských oslav a také malý rozhovor s Napoleonem uvidíte v TV, k La Grace se určitě vrátíme. A jestli uvažujete o tom, kde strávit léto, Elbu i La Grace doporučuju.

Autor: Tomáš Houška | středa 21.5.2014 17:50 | karma článku: 16.74 | přečteno: 672x

Další články blogera

Tomáš Houška

Příběh Arménie

Pro mnoho lidí je Arménie tajemnou zemí někde daleko, a když máme zalovit v paměti, co jsme se o ní učiili v dějepise, většinou musíme přiznat, že nic. Výlet do té současné nechám na příště, pojďme nahlédnout do její historie.

26.9.2017 v 10:15 | Karma článku: 7.90 | Přečteno: 120 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 505 | Diskuse

Tomáš Houška

Zborov

Původně jsem chtěl napsat velký podrobný článek o bitvě a souvislostech, o tom, co se dělo před 100 lety. Ale nějak jsem si to rozmyslel, do duše se mi vloudily souvislosti zcela současné.

2.7.2017 v 9:42 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 532 | Diskuse

Tomáš Houška

Pošta poskytuje nové služby

Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili?

29.5.2017 v 19:09 | Karma článku: 26.02 | Přečteno: 1111 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Východ českého Slezska

Ve východní části českého Slezska leží několik malých měst s podobnou historií: zemědělské vsi se rozrostly díky prudkému průmyslovému rozvoji natolik, že jim byl ve druhé polovině 20. století udělen status města.

26.9.2017 v 10:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 16: S obrázky svatých i Putina u volantu míříme do ARŠANu

Z nádraží bílého mramoru ve Sluďjance "narvanou" maršrutkou přes řeku Irkut do hor Východních Sajan, kde se nachází a těží světle zelený amazonit, tyrkysový lazurit, "hadí" kámen nefrit, s mytím u cisterny napájené horskou říčkou.

26.9.2017 v 7:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Klára Markovičová

Na cestě zapomnění i do snů... loď vždy dopluje do svého přístavu

Má cesta námořníka začala jednoho březnového rána, kdy jsem dorazila do italského přístavu a poprvé jsem vstoupila na loď, jež se na čas stala mým domovem.

25.9.2017 v 12:39 | Karma článku: 8.46 | Přečteno: 274 | Diskuse

Klára Markovičová

Jak se vaří sen

Při mé první plavbě Středomořím jako zaměstnanec jsem poznala mnoho zajímavých a inspirativních lidí.

25.9.2017 v 11:36 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 289 | Diskuse

Michal Lendvorsky

Kam ísť na Slovensku?

Slovensko ponúka mnoho miesť, ktoré sa oplatí vidieť. Pozrite sa, ktoré sme vybrali. Viac nájdete v nasledujúcom článku.

25.9.2017 v 11:27 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 237 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4072

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. 

Žiju hlavně psaním filmových příběhů - v poslední době to je nejvíc sto let starý příběh Poslední velikonoce. A ve volných chvílích také cestování časem.

Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány.  Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete  upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky. Kdo nejste Facebookový, najdete vše přehledně tříděné a snadno listovatelné na www.SedmaVlna.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.